Cena španělských dluhopisů se opět utrhla

Cena španělských dluhopisů se opět utrhla
13. června 2012 • 07:20
Víkendové přislíbení miliardové pomoci Španělsku mělo trhy uklidnit, stal se ale pravý opak. Zvláště španělské dluhopisy jsou pod tlakem, když včera výnos desetiletého dluhopisu vzrostl nad 6,8 procenta. To je historický rekord, je to nad předchozím milníkem z loňského listopadu, kdy kvůli obavě z opakování kolapsu finančního trhu Evropská centrální banka zalila trhy bilionem eur. Pokud takto vysoké úroky na druhotném trhu vydrží, Španělsko stěží upíše za rozumnou cenu nové dluhopisy.

Forma mezinárodní pomoci Španělsku, která má směřovat přímo bankám, a nikoli státu, vypadala mazaně jen na první pohled. Výhodou injekce bankám mělo být to, že se přímo nenafoukne státní dluh Španělska, a země se navíc vyhne inspekcím trojky, které kontrolují plnění nařizovaných škrtů. Řecko už skrze radikální stranu SYRIZA protestovalo proti tomu, že bude mít oproti Španělsku mnohem tvrdší podmínky přijaté pomoci.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble však prohlásil, že se Španělé inspekcím trojky nevyhnou a také že půjčka pro banky by měla mezi ostatními přednostní charakter, byla by uspokojována jako první. To ale zvýšilo napětí na finančním trhu, investoři znervózněli, že pokud země zkrachuje, na vypořádání jejich nechráněných dluhopisů se nedostane.

Otázkou, která rozděluje mezinárodní politiku, je bankovní unie. Francouzský ministr financí Peter Moskovici uvedl, že chystaná pomoc Španělsku je prvním krokem k ní. Na vznik bankovní unie tlačí předseda Evropské komise José Barroso, podle kterého by všechny země EU měly dát své velké banky pod jeden přeshraniční dohled nejlépe už příští rok. Nejsilnější Německo ale požaduje, aby bankovní unii doprovázela i fiskální unie, a to je běh na několik let.

Čtěte také:

Výnosy španělských dluhopisů se blíží kritické hranici

Po Španělsku Itálie? Trhy znervóznil výrok rakouské ministryně

Akciová rallye ztratila dech

Mezitím se na trzích opět objevily spekulace, že sanování států eurozóny Španělskem nekončí a na řadu by mohla brzy přijít Itálie. Na začátku evropské dluhové krize přede dvěma lety byl přitom jasný pohled na realitu ten, že společná kasa neunese ani záchranu Španělska, natožpak Itálie.

Kypr prý chystá žádost o pomoc

Kypr zřejmě připravuje žádost o zahraniční finanční pomoc. Naznačují to vyjádření činitelů tamní vlády, přičemž podle listu The Wall Street Journal nelze vyloučit, že pomoc nebude určena jen bankám, ale celé kyperské ekonomice. Pokud se tak stane, bude Kypr pátou zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc v zahraničí. Kyperský ministr financí Vasos Siarlis naznačil, že jeho země možná nebude mít jinou možnost: „Je to naléhavé. My jsme si vědomi, že rekapitalizace bank musí být dokončena do 30. června. Zbývá tedy už jen pár dní.“

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!