Egypťané a Tunisané jsou nespokojeni s pokrokem reforem a přiklání se k islamistům | E15.cz

Egypťané a Tunisané jsou nespokojeni s pokrokem reforem a přiklání se k islamistům

Egypťané a Tunisané jsou nespokojeni s pokrokem reforem a přiklání se k islamistům
Neklidný Egypt. Zatímco 29. ledna demonstrovali lidé na káhirském náměstí Tahrír proti vládě Husního Mubaraka (vpravo), přesně po půl roce totéž místo zaplnila manifestace organizovaná Muslimským bratrstvem. Její účastníci volali po vzniku islámského státu a zavedení práva šaría
• 
ZDROJ: reuters

Pavla Palaščáková

Zhruba půl roku po pádu dlouholetých režimů v Egyptě a Tunisku se obě země potýkají s podobnými problémy. Do ulic velkých měst opět vyrážejí protestující, nespokojení s pokrokem vládních reforem. Termíny voleb, které měly zajistit předání moci z rukou přechodných vlád demokraticky vybraným zástupcům, se odsouvají.

Lidé často netuší, komu by měli dát svůj hlas. Přetrvávající napětí navíc poškozuje ekonomiku zemí.
Egyptská armáda, těšící se v době převratu značné oblibě, vládnutím na popularitě ztrácí. Liberálové, kteří se v poslední době znovu scházejí v ulicích Káhiry, po ní chtějí rychlejší změny. Požadují také potrestání lidí, kteří nesou odpovědnost za krveprolití během revoluce, a odstranění chráněnců někdejšího režimu z důležitých postů. Nově se do dění zapojilo i vlivné Muslimské bratrstvo, které se donedávna drželo stranou. Jím svolaní demonstranti v pátek volali po vzniku islámského státu a zavedení práva šaría.

Pryč s armádou

Někteří demonstranti míní, že je na čase, aby vláda vojenské rady skončila. „Chceme, aby se role vojska omezila pouze na ochranu našich hranic. Máme armády dost. Chceme, aby se vrátila do kasáren,“ citovala nedávno média aktivistu Chalída Abdal-Hamída, který získal ostruhy při organizaci protestů proti exprezidentovi Husnímu Mubarakovi.

Jenže to zřejmě nebude hned tak možné. Podle posledních informací armáda plánuje teprve po 18. září ohlásit přesné datum voleb. Prozatím uvedla, že hlasování bude mít tři fáze, aby bylo jednodušší ho kontrolovat.

Neoficiální předvolební kampaň však už běží, s Muslimským bratrstvem soupeří mnoho dalších uskupení. Zatímco islamisté by kvůli zúročení své dobré pozice chtěli volby co nejdříve, nové
partaje požadují jejich odklad, aby měly čas na získání sympatizantů. Polovina míst v dolní komoře parlamentu bude v každém případě vyhrazena pro dělníky a rolníky, což snižuje pravděpodobnost, že některá politická síla získá v orgánu převahu.

Podle průzkumu, zveřejněného minulý týden, by politická platforma Muslimského bratrstva – Strana svobody a spravedlnosti – získala 17 procent hlasů. Druhá je s 11 procenty národně-liberální strana Wafd. Ta v červnu uzavřela s bratrstvem spojenectví, ačkoli někteří její představitelé spolupráci sekulární strany s islamisty kritizují. Její místopředseda se nedávno proslavil výroky, že holokaust je lež a útoky z 11. září 2001 má na svědomí Mosad a CIA.

Většina Tunisanů neví, koho zvolit

Téměř třetina Egypťanů podle sondy zatím neví, koho volit, další hlasy jsou roztříštěné mezi mnoho subjektů. Tunisané, kterým po útěku exprezidenta Zína Abidína bin Alího vládne přechodná vláda, jsou ještě bezradnější. Z průzkumu z počátku července vyplývá, že dvě třetiny z nich stále ještě nevědí, které uskupení by nejlépe prosazovalo jejich zájmy. Volby se přitom původně měly konat už na konci července, pak byly odsunuty na říjen.

Mezi rozhodnutými lidmi vedou stejně jako v Egyptě islamisté ze Strany obnovy. Na druhém místě byla s velkým odstupem liberální Demokratická pokroková strana. Část Tunisanů má z popularity islamistů obavy a poukazuje na to, že jejich vítězství v dosavadní baště sekularismu by mohlo vést k omezování svobod.
V Tunisu nedávno skupinka útočníků napadla kino, v němž se promítal film režisérky kritické k islámu. „Je to předzvěst toho, co nás čeká, pokud se proti těmto černokněžnickým učedníkům nepodniknou rázná opatření. Jinak je nic nezastaví před útoky na hotely, kluby a obyčejné lidi, sedící v restauraci,“ napsal k incidentu redaktor tuniského týdeníku Réalités.

I v Tunisku se v posledních týdnech lidé shromažďují v ulicích, aby vládu přiměli k reformám. Frustrace panuje také z neuspokojivého hospodářského vývoje. Podle statistik klesl v prvním půlroce kvůli nepokojům meziročně počet turistů o 40 procent a příjmy z turistiky o 51 procent.

Hotely jsou prázdné

„Je to horší, než katastrofa,“ popsal situaci v polovině července majitel tříhvězdičkového
hotelu. Přestože nastavil čtyřicetiprocentní slevy, jsou jeho pokoje téměř prázdné. Personál kvůli tomu zredukoval ze sta lidí na méně než polovinu. „Můj velbloud ztloustl, protože se nehýbe,“ postěžoval si francouzským reportérům další Tunisan, zoufale hledající zákazníky.

Egypt na tom není o moc lépe. Úřady uvedly, že kvůli revoluci a přetrvávajícímu neklidu přišla zem do konce června na příjmech z turistiky o více než 2,6 miliardy dolarů. Loni Egypt na cestovním ruchu vydělal 12,5 miliardy, letos jsou prý rezorty na pobřeží Rudého moře obsazené jen ze 40 až 45 procent.
Očekává se přitom, že rozpočtový deficit dosáhne v tomto fiskálním roce až deseti procent HDP. Odborníci zemi radí, aby co nejrychleji zajistila podporu malých a středních podnikatelů, omezila plýtvání veřejnými prostředky, zabezpečila účinnější výběr daní a změnila zákoník práce.

Procesy s exprezidenty

Jeden soud za druhým

Tuniský exprezident Zín Abidín bin Alí byl v pátek odsouzen v nepřítomnosti k 16 letům vězení za korupci a realitní podvod. Soud udělil trest i jeho dceři a zeti. Šlo už o třetí soudní proces s bin Alím, v minulých dvou mu byly vyměřeny tresty 15 a půl a 35 let žaláře. Saúdská Arábie odmítá uprchlíka Tunisku vydat.

tuniský exprezident Zín Abidín bin Alítuniský exprezident Zín Abidín bin AlíAutor: čtk

Čekání na revoluční spravedlnost

Soud s bývalým egyptským prezidentem Husním Mubarakem by se měl tento týden konat v Káhiře. V uplynulých dnech se přitom spekulovalo, že zdravotní stav muže, hospitalizovaného v Šarm aš-Šajchu, nedovolí jeho přepravu do metropole. Oznámení přivítal ministr turistiky, podle kterého by proces v letovisku mohl mít špatný dopad na cestovní ruch.

bývalý egyptský prezident Husní Mubarakbývalý egyptský prezident Husní MubarakAutor: reuters

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!