Evropa v krizi. Trápí ji zanedbávané vnitřní potíže i vnější hrozby | E15.cz

Evropa v krizi. Trápí ji zanedbávané vnitřní potíže i vnější hrozby

25. prosince 2016 • 20:00

Osmadvacítku trápí dlouho zanedbávané vnitřní problémy, jejichž závažnost naplno odhalilo červnové britské referendum. Navíc musí najít řešení výzev přicházejících zvenku, zejména se postarat o svou bezpečnost.

Evropská unie má za sebou další náročný rok, ve kterém její občané vyjádřili silné pochyby o smysluplnosti osmadvacítky, přinejmenším v současné podobě.

Nejdále zašli Britové, kteří si počátkem léta odhlasovali odchod ze společenství. A to i přes mnohá varování před možnými tvrdými hospodářskými důsledky.Druhá půlka roku naznačila, že odchod království bude komplikovaný.

Problematický rozvod

 Britská vláda je ve složité pozici. Většina obyvatel království žádala zpřetrhání pevných vazeb s kontinentem, opoziční tábor je však jen nepatrně slabší.

Protichůdné názory navíc nejsou regionálně rovnoměrně rozprostřené, což živí separatistické tendence v království. Skotsko dává najevo, že nechce za žádnou cenu přijít o volný obchod s EU a jejími partnery. Otázka, zda odchod Británie z osmadvacítky musí automaticky znamenat i její konec na jednotném trhu, bude zřejmě klíčová pro celý proces brexitu. Prozatím je hlavně námětem pro právníky.

Demokraté na dně. Hledají způsoby, jak uniknout krizi

Premiérka Theresa Mayová počítá s tím, že žádost o ukončení členství podá v březnu. Může však trvat měsíce, než začnou seriózní jednání o hlavních bodech dohody.

Během příštího roku jsou v plánu volby ve dvou klíčových unijních zemích. Je nepravděpodobné, že by se o důležitých věcech rozhodovalo před zvolením nástupce francouzského prezidenta Françoise Hollanda a německým hlasováním o dalším osudu Angely Merkelové.

Odolná proti jakýmkoli změnám

Po oznámení výsledků referenda zesílilo volání po zásadních reformách evropského společenství. Zatím se ale neplánují žádné převratné změny, které by uspokojily skeptické občany. „Odolnost vůči demokracii v EU vytváří do očí bijící problémy.

Komise nadále drží nevysvětlitelný monopol na zahajování legislativního procesu.

Le Penové chybí miliony. Pád česko-ruské banky ji odstřihl od půjček a možná nezaplatí kampaň

Národní parlamenty stále nemají pravomoc schválit nebo odmítnout unijní legislativu, zatímco Evropský parlament nemůže smysluplně reprezentovat národní volební obvody,“ popsal stav na podzim v analýze pro EurActiv expert na unijní právo Lucas Bergkamp.

Jisté je, že dokud Brusel nezačne brát volání po reformách vážně, bude snadným terčem euroskeptických politiků, jejichž obliba je na vzestupu napříč osmadvacítkou.

Propast mezi Severem a jihem se prohlubuje

Unie čelí i dalšímu vnitřnímu pnutí, propast mezi jejím severem a jihem se podle některých názorů stále rozšiřuje. Nedávné hlasování o ústavních změnách v Itálii ukázalo, jak křehká je stabilita důležitých zemí, jejichž kolaps by měl vážné důsledky pro celou EU.

Ani přes léta snah, vyjednávání, půjček a předpisů se zatím nedaří hospodářsky postavit na nohy Řecko, o znovuzískání sympatií tamních obyvatel pro evropský projekt ani nemluvě.

Švédsko vyzývá obce, aby si připravilo plány pro případ války

Dopady neklidu v těsném sousedství EU

I letos mělo napětí na Blízkém východě přímý dopad na Evropu. Experti tvrdí, že s tím, jak Islámský stát ztrácí území, soustředí se více na přípravu teroristických činů na Západě. Zamezit jim je přitom stále složitější, protože je páchají nejen organizované skupiny, ale také jednotlivci. Rozšířila se i škála terčů útoků na takzvané měkké, těžko chránitelné cíle. „Takzvaný Islámský stát se ukázal být velice efektivní v podněcování lidí ke spáchání teroristických činů,“ uvedl počátkem měsíce Europol.

Varoval, že je nutné od radikálů očekávat nové útoky i metody. Starý kontinent tento rok nečelil tak velkému přílivu uprchlíků jako loni. Pokles počtu příchozích ze zhruba milionu na 350 tisíc je dán především březnovou dohodou EU s Tureckem o navracení imigrantů. Podle agentury Frontex se ve druhém čtvrtletí odtamtud dostalo do Řecka zhruba sedm tisíc imigrantů, v prvním šlo o 151 tisíc lidí. Úmluva je však křehká, jelikož vztahy mezi Bruselem a Tureckem výrazně zhoršily čistky po letním pokusu o puč v zemi. Ankara v listopadu pohrozila otevřením hranic kvůli výzvě Evropského parlamentu, aby s ní EU zmrazila přístupová jednání.

Turecko není spokojeno ani s vývojem kolem uvolňování vízového režimu mezi ním a osmadvacítkou. Brusel se pokouší snížit i počet příchozích z Afriky, kteří proudí do Evropy zejména přes Libyi. Rozvíjí spolupráci s některými státy a podporuje libyjskou pobřežní stráž. Zatím se však nedaří tuto migrační trasu eliminovat. I v listopadu, navzdory zhoršeným podmínkám, dorazilo po moři do Itálie téměř 14 tisíc běženců, proti loňskému jedenáctému měsíci více než čtyřnásobek.

Změna šéfa v Bílém domě

Evropské unie se velmi dotýká i změna na postu amerického prezidenta. Éra Baracka Obamy, který měl dobré vztahy s klíčovými představiteli osmadvacítky a nabádal k její jednotě, končí a starý kontinent si není jistý tím, co může čekat od jeho nástupce. Největší obavy, které Donald Trump vzbuzuje, se týkají bezpečnosti. Budoucí šéf Bílého domu v kampani zpochybnil automatickou pomoc evropským členům NATO , kteří nevydávají na obranu předepsanou částku.

Země v blízkosti Ruska navíc děsí jeho příznivý přístup k Moskvě. Jejich obavy rozhodně nerozptýlila ani Trumpova nominace šéfa firmy Exxon Mobil Rexe Tillersona na post ministra zahraničí. Ke všem starostem, které EU má, tak přibyla nutnost zapracovat na vlastní obraně. Evropský parlament už v listopadu vyzval v rezoluci členské země k větší spolupráci v této oblasti a menší závislosti na USA .

„Už si dále nemůžeme dovolit naši současnou slabost,“ konstatoval šéf zahraničního výboru parlamentu Elmar Brok. Evropská komise na konci minulého měsíce navrhla zřídit společný obranný fond. Na nedávném summitu se pak lídři členských zemí shodli na nutnosti posílit vojenskou kooperaci. Podle některých názorů by k budování společné obrany mohl přispět i odchod Británie ze společenství.

Představitelé osmadvacítky navíc nevěří, že v čase Trumpovy administrativy dojde k uzavření dohody o volném obchodu TTIP mezi EU a USA . Brusel v neposlední řadě znepokojuje i to, že se k Trumpovi hlásí mnozí euroskeptici, což může přispět k drolení unie. Příkladem je Marine Le Penová, která by se na jaře ráda stala francouzskou prezidentkou.

Vztahy s ambiciózním Ruskem

Osmadvacítka se loni těžko sjednocovala na společném kurzu vůči Rusku. Část jejích členů je znepokojena expanzivní politikou federace a přeje si co nejpřísnější politiku. Někteří ale volají po zrušení sankcí a kooperaci. Mezi jestřáby patří hlavně pobaltské země a Polsko, ležící na výspě NATO . Přátelštější postoj zastávají například Itálie a Maďarsko. EU sice minulý týden prodloužila postihy o dalšího půl roku, rozložení sil mezi tábory by ale mohly změnit jarní prezidentské volby ve Francii, případně i následné parlamentní v Německu.

„Německá kancléřka Angela Merkelová zatím klub držela pohromadě. Ale konsenzus začíná skřípat, ztráta Francouzů by byl šok,“ poznamenal The Economist. Z krize na Ukrajině, která byla příčinou penalizace Ruska, se mezitím stává zapomenutý konflikt s potenciálem kdykoli znovu eskalovat. Pozorovatelé OBSE tvrdí, že ani jedna strana nerespektuje hlavní body minských dohod, tedy příměří a stažení těžkých zbraní z linie kontaktu. „Cena za tato porušení je nízká. Zdá se, že mezinárodní společenství začalo brát soustavný vysoký počet narušení jako normu,“ řekl tento měsíc Deutsche Welle představitel mise Alexander Hug.

Unie také značně tápe, jak reagovat na angažmá Kremlu v Sýrii a současnou humanitární katastrofu v Aleppu. Někteří evropští politici jsou k ruské podpoře režimu prezidenta Bašára Asada a jejím způsobům značně kritičtí a země jako Dánsko a Švédsko zmiňují i možnost dodatečných postihů Moskvy. Pro osmadvacítku jako celek to však není aktuální téma.

Moskvič býval největší sovětskou automobilkou. „Stalinovy saně“ se přestaly vyrábět před 15 lety
Rusko zřejmě po roce 1990 opustilo až 18 milionů jeho obyvatel. Nejčastěji se stěhují do Německa
Sovětští konstruktéři versus Sibiř. Podívejte se, jak se "poprali" s náročnou výzvou
Při teroristickém útoku v Berlíně zemřela také Češka

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!