Hnutí Fethullaha Gülena – mírumilovná tvář islámu? Ne tak docela | E15.cz

Hnutí Fethullaha Gülena – mírumilovná tvář islámu? Ne tak docela

17. října 2016 • 15:27

Turecké hnutí Hizmet duchovního Fethullaha Gülena se soutřeďuje především na vzdělání, osobní rozvoj a sociální vzestup. Je ale dobré mít na paměti, že podobně jako římský bůh Janus má dvě tváře.

Druhého října turecká policie zatkla bratra islámského duchovního Fethullaha . Již dříve došlo k zadržení dvou jeho synovců. Turecko dnes usiluje o vydání Gülena ze Spojených států, kam se klerik uchýlil do exilu. Jaké je vůbec hnutí, které vytvořil a vede?

Kdo zaregistroval hnutí Hizmet ještě před nepovedeným převratem z července tohoto roku, velmi pravděpodobně se domníval, že toto hnutí má umírněný, ekumenický charakter s demokratickým smýšlením. Naopak řada kritiků hovoří o Gülenovi jako o vůdci kultu. A prezident Erdogan teď přispěchal s označením „duchovní otec“ v pozadí spiknutí usilující vytvořit „paralelní stát“. Kde leží pravda?

Súfijská tradice

Gülen vychází ze súfijské, tedy mystické tradice islámu. Přesto kurikulum jeho škol nebylo zaměřené na náboženské vzdělávání, ale naopak na vědy a matematiku. Dívky neměly být nuceny nosit šátek, jak by mnozí od islámského duchovního čekali, protože ten je pokládán za druhotný. Primární je vzdělávání. Nejvýraznější myšlenkou za tímto hnutím je snaha o sebezdokonalení, osobní rozvoj a sociální vzestup. I proto jej Graham Fuller, bývalý pracovník CIA, označil za „nejpovzbudivější tvář islámu“. To ostatně není příliš mylný dojem, ale je nutné mít na paměti, že hnutí má podobně jako římský bůh Janus dvě tváře.

V Německu požádali o azyl nejméně tři turečtí diplomaté, zřejmě podporovali Gülena

Je důležité připomenout, že po vojenském převratu v roce 1980 se sám Gülen dostal do hledáčku armády a musel se šest let skrývat. A podobná situace se opakovala i v letech 1997 a 2000. Obvinění byla vždy podobná, snaha islamizovat Turecko a podrývat sekularismus. Není možné zcela jednoznačně říci, kdy začíná infiltrace státních institucí členy tohoto hnutí, možná právě v 80. letech, když čistky uvolnily řadu míst ve státní správě a bezpečnostních silách. Hnutí často představovalo pro různé kliky uvnitř Turecka vhodný nástroj potlačování vlivu, tu levice a komunistů, jindy politického islámu.

Klíčová je ale tajně pořízená nahrávka, na které Gülen vyzývá své stoupence k infiltraci státní správy, obsazení mocenských center a vyčkávání na podmanění státní moci. To bylo v roce 1999 a v té době se o takové přítomnosti sice hovořilo, ale hnutí nevykazovalo žádné známky ilegální aktivity. Nástup islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje ale vedl k aktivizaci spících buněk a spolupráci v likvidaci starých sekulárních struktur. Vyšetřovatelé, žalobci a soudci spjatí s hnutím vedli tři politické procesy, které měly vykořenit odpor vůči straně AKP v armádě, médiích, univerzitách, ale i mezi Kurdy. Falešná obvinění a manipulaci s důkazy doprovázela i mediální kampaň očerňující obžalované.

Turecko oficiálně požádalo USA o zatčení duchovního Gülena

Zdárná spolupráce pokračovala až do okamžiku, kdy vzájemná nedůvěra a mocenské zájmy vedly k roztržce. V ten okamžik se gülenisté pokusili zneškodnit Erdogana podobnými nástroji, jaké použili v předchozích procesech. Ten se ale ukázal jako schopný technokrat moci a tento mocenský souboj ustál bez vážnějších potíží. Na konci tohoto měření sil je pak pokus o převrat z července tohoto roku. Na co se dnes zapomíná, že ze strany státu již před tímto pučem došlo k řadě čistek gülenistů.

Turecká normalizace

Jak tedy hodnotit Hizmet? Bezpochyby řada jeho stoupenců věří v mírumilovnou interpretaci islámu a oficiálně předkládané teze Gülena. Skutečností ale je, že v Turecku se někteří členové tohoto hnutí zapojili do vysoce kontroverzních jednání, což AKP přehlížela až do rozchodu zájmů. Bezpochyby současné čistky dopadají nejen na gülenisty zapojené do ilegálních aktivit, ale i na stoupence, kteří neměli tušení o chystaném puči. Údajně deset procent obyvatel Turecka následuje Gülena a v řadě institucí mělo být jejich zastoupení ještě vyšší. Dá se tak předpokládat, že Turecko čeká normalizace a konsolidace moci pod vedením čím dál více autoritářského prezidenta Erdogana.

Autor je analytikem Programu pro soudržnou společnost think-tanku Evropské hodnoty

Autor: Jakub Šoka
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!