Lesk a bída slevových serverů

18.10.2011 10:52   |  

Analýza Slevové servery vtrhly na český internet jak velká voda. Majitelům – tedy aspoň těm z první vlny – přinesly pěkné zisky, návštěvníkům nabídly řadu atraktivních slev a mnoha firmám daly zajímavý marketingový nástroj ke zviditelnění a ke získání nových klientů. Není ale všechno zlato, co se třpytí.

Po velkém úspěchu serveru Slevomat.cz se se slevovými servery roztrhl pytel. Během pár měsíců bylo možné vybírat z nabídek víc než dvou stovek slevových stránek. Jednalo se jak o větší a zaběhnuté weby, tak o malé a občas značně pochybné projekty. Odborníci prorokovali, že na malém českém trhu jich takový počet nemůže fungovat, jenže jejich počet dál rostl. Nakonec dosáhl až čtyř stovek, než pomalu, ale jistě začala slibovaná konsolidace trhu. Mnoho serverů krachuje, jiné se slučují. A není to jen záležitost malých a středních hráčů, fúze probíhají i mezi těmi největšími. Slevomat v listopadu loňského roku koupil zhruba třetinový podíl na serveru Vykupto.cz. V srpnu 2011 pak přišel s ještě větší akvizicí – nákupem dvojky na trhu serveru Zapakatel.cz. Slevomatu se tak podařilo vytvořit silný triumvirát slevových stránek, které sice nadále fungují odděleně, ale podmínky pro nákup reklamy domlouvají společně, čímž získávají podstatnou výhodu.

Agregátory míchají karty

Když mluvíme o slevových serverech, nesmíme dnes vynechat slevové agregátory. To jsou stránky, na kterých se podle určitých kritérií automatizovaně kumulují slevy ze všech možných slevových serverů. Postupem času vzniklo několik desítek agregátorů, které svádějí neúprosný boj o místo na slunci. V tuto chvíli jim vládne server Skrz.cz, který patří k nejnavštěvovanějším stránkám českého internetu, které se zaměřují na prodej a propagaci zboží a služeb.

Vzestup podobných serverů přirozeně nevoní majitelům větších slevových stránek, kteří investují velké částky do marketingu. U agregátorů je totiž jejich nabídka na stejné úrovni s nabídkou menších serverů, které do reklamy (a někdy ani do kvality) zdaleka tolik peněz nedávají. „Zásadní problém agregátorů je, že nerozlišují kvalitu serveru. Prezentují naprosto stejně ověřené značky i pochybné weby, které sotva vznikly,“ říká zakladatel Slevomatu Tomáš Čupr. Současné posílení pozice agregátorů však zároveň paradoxně stojí za postupným úbytkem slevových serverů. Agregátory si totiž účtují vysoké vstupní poplatky, které si některé stránky nemůžou dovolit. A bez agregátorů se na přeplněném trhu nedokážou prosadit.


Čtěte také: Popularitu slevových portálů chtějí využít Globus a Makro


Je také otázka, jestli „zavedenost“ serveru a jeho historie dokážou zabránit tomu, že klient nedostane svou službu ve slibované kvalitě. Přestože se větší servery snaží majitele podniků edukovat a radit jim, jak pracovat se zákazníky, některé slevové akce nabývají v praxi tragikomických rozměrů.

Odstrašující příklady

Gastronomie patří k oblastem, které slevová mánie postihla nejvíc. A jsou na ní také nejlíp k vidění rozdíly v úrovni nabídek. Můžete stejně snadno získat slevu do restaurace, kde vás budou hýčkat, jako do podniku, ze kterého vám budou vstávat vlasy hrůzou. Spousta restaurací totiž akcemi na slevových serverech řeší nedostatek klientely. Místo toho, aby se majitelé zaměřili na podnik a snažili se přijít na to, proč je navštěvuje málo hostů, nabízejí hromadné slevy. Slevou na vepřové koleno či pizzu si návštěvníky nikdo nezíská, natož aby je udržel. Noví návštěvníci ale pochopitelně odcházejí stejně otrávení jako ti předchozí. Zvlášť když je slev tolik, že obsluha příliv „slevových hostů“ nezvládne nebo odlišuje běžné klienty, platící plné ceny, od těch, kteří mají slevový kupon a které svým chováním zařazuje někam mezi hipíky, kteří si přišli říct o zbytky z kuchyně.

Vyprávět by mohla studentka Veronika Šťastná, která patří mezi časté klienty slevových stránek. „Když u nás začaly tyto servery fungovat, tak mě jejich nabídka hodně lákala. Třeba večeře pro dva na Staroměstském náměstí za 250 korun, včetně salátu a dezertu, to znělo skvěle. Tak jsme s přítelem vyrazili. Čekalo nás ale zklamání.“ Večeře opravdu zahrnovala všechny slibované chody, ale porce byly ve srovnání s tím, co bylo inzerováno, směšné. Dvojice sice měla romantický výhled na orloj, ale připadala si prý trochu jako v závodní jídelně. Naprostou většinu hostů totiž tvořili právě ti ze slevového serveru, takže každý dostal na stůl přesně totéž. „Pití v ceně nebylo a dost nás zarazilo, že se číšník ani neobtěžoval zeptat, jestli bychom si nějaký nápoj nedali. Nakonec to dopadlo tak, že jsme do sebe v rychlosti naházeli všechny chody a přesunuli se do jiné restaurace, atmosféra se nám tu totiž nelíbila.“

Sleva? Sedněte si tady vedle záchodků a moc nepřekážejte

Podobné zkušenosti má i účetní Petra Bílková, která se slevovými vouchery ráda navštěvuje pražské pizzerie: „Číšníci většinou dvakrát příjemní nejsou, protože jim žádný kšeft díky voucheru nekouká. Jednou se mi dokonce stalo, že jsme si v létě chtěli s přáteli sednout na zahrádku, ale servírka nám řekla, že s voucherem musíme jedině dovnitř a usadila nás ke stolu vedle záchodů. Ale abych byla fér, výjimky určitě existují. Když jsme si koupili voucher do jedné vyhlášené mexické restaurace, byli jsme nadmíru spokojeni.“ Rozhodně tedy nejde nabídky restaurací na slevových serverech házet do jednoho pytle, jen je potřeba vždy dopředu zjišťovat, o jaký podnik vlastně jde a hledat na internetu různé ohlasy dřívějších hostů.

K nabídkám na slevových serverech se staví kriticky i mnoho uznávaných restauratérů. Jedním z nich je například majitel restaurační sítě Ambiente Tomáš Karpíšek: „Slevových serverů je plno i v New Yorku a kvalitní restaurace na ně nadávají stejně jako tady. Různé Groupony [vůbec první úspěšný slevový server na světě, pozn. red.] a podobné stránky jsou jako mor. My rozhodně nebudeme něco podobného nabízet. Člověk má určitý standard, ve kterém je vše důkladně vypočítané, a když jde s cenou dolů, tak musí jít dolů i s kvalitou. Tu slevu musí někde nahnat. Buď to tedy bylo předražené od začátku, nebo při slevě musí okrást zákazníka na materiálu.“

Slevové servery – účinný marketing?

Provozovatelé slevových serverů vás budou přesvědčovat, jak výborný nástroj propagace a marketingu takové stránky jsou. Jak se psalo výš, tomu, kdo nabízí mizerné služby, žádný marketing nepomůže. Řada odborníků je ale skeptická i k tomu, že by mohly pomoci těm, kteří mají služby na úrovni. S notnou dávkou despektu o slevových serverech mluví třeba Daniel Köppl, šéfredaktor časopisu Marketing & Media: „Nejde o byznys, který by byl založený na brandingu. Stačí se podívat na to, jak to funguje u nás. Lidé si koupí a vytisknou slevu, jdou se najíst, ale do té restaurace se už nikdy nevrátí. Je to stejné jako v životě. Nepůjdete balit ženskou, která má na krku napsáno 30 procent sleva. Spíš bych to přirovnal k nevěstinci, člověk si tam hodinu užije a pak jde pryč.“ Tomáš Čupr ze Slevomatu mu však oponuje: „Čtvrtina až pětina zákazníků se na základě dlouhodobých výzkumů pravidelně vrací. To samozřejmě ale záleží především na chování k zákazníkovi přicházejícímu přes slevové servery.“

Ať už je to tak, či onak, jisté je, že se se slevovými servery budeme ještě nějaký ten pátek setkávat. Jen jejich zaměření se bude asi postupně měnit. Nutné je bezesporu další pročištění a kultivace trhu, aby se lidé, kteří si kupují slevové kupóny, nemuseli bát, co si koupí. K tomu můžou sloužit různé etické kodexy, asociace slevových serverů či „black listy“ s nepoctivými subjekty. Další zásadní změnou, kterou by pak mohl tento byznys prodělat, je výrazné regionální cílení. Menší a střední obchodníci by tak měli větší šanci uspět na lokálním trhu a z reklamních bannerů by na vás v jednom kuse neskákaly jen nabídky na pět piv v ceně dvou, umělé nehty za polovic či zlevněnou liposukci se „zázračnými účinky“. I když… kdo by nestál o pět piv za cenu dvou a zázračné zeštíhlení bez námahy?

Autor: Ondřej Tůma, peníze.cz

Komentáře

Čtěte také

Česku zatím nehrozí nebezpečí, sešla se zpravodajská skupina

Česku zatím nehrozí nebezpečí, sešla se zpravodajská skupina

Česko zatím nemá informace, že by po útoku v Mnichově hrozilo zemi konkrétní nebezpečí. Na Twitteru to dnes oznámil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Ve 13:00 se sešla… více

Komerční prezentace

E15news

Zpravodajství do e-mailové schránky.

Mobilní web