Návrhy by byly, boj s dluhy však zůstává otevřený | E15.cz

Návrhy by byly, boj s dluhy však zůstává otevřený

Návrhy by byly, boj s dluhy však zůstává otevřený
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Evropská unie

Igor Záruba

Dva summity v Bruselu ve čtyřech dnech. Závěry jsou známé: padesátiprocentní oddlužení Řecka, které znamená odpustek sto miliard eur. Dolít do postižených bank 106 miliard eur, vyměnit helénské dluhopisy za nové v objemu zbylých sto miliard eur, přisypat z veřejných peněz třicet miliard (patnáct má dodat řecká privatizace). Podrobnosti se budou pilovat.

Nad současnými a možnými budoucími pacienty se má rozevřít, za většinové účasti soukromých investorů, záchranný štít větší bilionu eur – aby se nemusel otevírat příliš často, musejí rozpočtoví hříšníci šetřit. Když ne, přijdou tresty, kvůli jejichž ukotvení se pravděpodobně sáhne do základních smluv o EU.

Od půl páté ráno ze středy na čtvrtek, kdy předstoupili před novináře s výsledky německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, uplynuly čtyři dny a něco. Na otázkách, co se bude dít, odstup nic nemění. Odpovědi načrtl deník Finacial Times Deutschland.

Kdo se zapojí?

Summit dospěl k rozhodnutí, že se privátní držitelé řeckých státních dluhopisů vzdají poloviny pohledávek. Tento krok, vynucený metodou „pistole u spánku“ (buď budete pro, nebo vás přinutíme, žádali údajně politici), má Aténám umožnit, aby nabraly druhý dech.

Dluh by měl do roku 2020 spadnout ze 160 na 120 procent HDP. Nic nebude odpisovat Evropská centrální banka, která jich nakoupila za padesát miliard. Stejně je na tom státem ovládaná německá banka Kreditanstalt für Wiederaufbau. Naopak „špatnou banku“ ústavu Hypo Real Estate, která přežila jen díky znárodnění, ztráty ze zisku nejspíš neminou.
Mezinárodní bankovní svaz IIF očekává, že se finanční instituce zapojí do „vysvobozující operace“ hromadně. Mluví ovšem za své členy. Definici, kdo je to „soukromý investor“, s nímž se počítá, nechal summit otevřenou.

Teoretickým úskalím je, že banky nemůže ke škrtům nikdo nutit, ale v praxi nemají příliš na výběr. Například v Německu platí, že účasti tamních domů v Řecku budou zohledněny (to je odepsány) v bilanci za třetí čtvrtletí.

Jedna noc, dva summityJedna noc, dva summityAutor: Koláž E15, pramen reuters, DPA

Jak se dluhy vymění?

Vláda Jorgose Papandrea se domluví s bankami a pojišťovnami na směně dříve vydaných obligací. Detaily teprve přijdou. Jako předloha může posloužit model, který vypracoval IIF v červenci: finanční instituce nahradí původní obligace novými s delší splatností a nižšími úroky v hodnotě sto miliard eur. Proti ztrátě je třiceti miliardami zajistí Evropský fond finanční stability (EFSF). Akce je naplánována na leden příštího roku. Součtem obou položek vzniká druhý řecký záchranný balík ve výši 130 miliard eur. Bude o 21 miliard těžší, než se říkalo před třemi měsíci.

Zadlužení eurozóny v květnu 2011Zadlužení eurozóny v květnu 2011Autor: Eurostat

Přidá se Čína?

EFSF počítá se založením účelové podspolečnosti pro třetí země, které by odkupovaly bondy ohrožených evropských ekonomik. Vliv zájemců z Asie má omezit přítomnost MMF. Brazílie, Rusko a Indie nemají zájem.

Pozornost se proto soustředí na Čínu. Peking unii několikrát vyzval, aby si problém vyřešila. Zároveň nabídl finanční injekci Řecku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Maďarsku. Šlo buď o odkoupení části dluhopisů, nebo o přímé úvěry.

Pročínský efekt může být dvojí. Říše středu by nakoupením závazků v eurech diverzifikovala své dolarové zásoby a mohla by tlačit na rychlejší přiznání statusu tržní ekonomiky, spojeného s výhodnějším obchodováním. A ještě něco navíc.
Noviny China Daily spekulují o posílení čínského vlivu v MMF, a to na úkor Evropské unie. Někteří evropští diplomaté prý souhlasí. Do čínského hlavního města mezitím vyrazil šéf EFSF Klaus Regling.

Opatření přijatá během dluhové krizeOpatření přijatá během dluhové krizeAutor: Pramen Economist, čtk

Anketa

E15: Myslíte, že se eurozóně podaří vyřešit její současné dluhové problémy způsobem, který navrhl středeční summit?

Pavel Mertlík, Raiffeisenbank

Odpověď je ano. Ale za předpokladu, že se podaří dohodnuté principy „dotáhnout“ úspěšně do konce, což bude ještě hodně složité. Hlavní rizika vidím dvě: zaprvé zvýšení kapitálové přiměřenosti bank v eurozóně na devět procent vůči kapitálu Tier 1 do poloviny příštího roku znamená značné zpřísnění požadavku na regulatorní kapitál a banky je ve velké míře budou řešit snížením bilančních úvěrů, tedy čitatele v ukazateli kapitálové přiměřenosti. To prohloubí recesi.
Zadruhé není jasné, k jakému snížení míry zadlužení Řecka povede dobrovolný padesátiprocentní odpis jistiny dluhopisů (odhad 120 procent HDP v roce 2020 je k ničemu, chybí odhad pro rok 2012).

Padesátiprocentní odpis nemusí být dostatečný a situace kolem řešení problému Řecka i dopady řešení tohoto problému na věřitele mohou mít v blízké budoucnosti ještě další dramatické etapy, včetně „skutečného defaultu“ (credit event).
Naopak dohoda o zvýšení kapacity EFSF pomocí externích úvěrů a pojistných produktů na vybrané nové dluhopisy ohrožených zemí mi připadá relativně schůdná a bez velkých rizik a ke snížení rizikové prémie nově emitovaného dluhu Itálie a dalších zemí by pojistné schéma mohlo účinně přispět. Jaká ale bude cena pojištění, nižší než cena CDS? To je klíčový parametr.

Petr Dufek, ČSOB

Pokud se podaří dosáhnout umazání části dluhu a zároveň posílit řecký bankovní sektor, bude to po dlouhé době skutečný pokrok, ale ještě ne konec cesty z dluhů. Řecko totiž bude i po odpuštění části dluhu jednou z nejzadluženějších zemí Evropy, a proto před ním zůstává ještě hodně práce na cestě k udržitelným a důvěryhodným státním financím. Řecko získává velkorysou podporu a současně i čas na reformy. Jak jej využije, lze jen spekulovat.

V případě EFSF existuje ještě řada otazníků – co přesně bude EFSF či jeho dceřiná společnost vlastně dělat. Zda nakupovat dluhopisy problematických zemí nebo „jen“ pojišťovat část rizika u nově vydávaných dluhopisů. Na nějaký přehnaný optimismus je proto ještě čas, protože o (ne) úspěchu tohoto kroku rozhodnou právě detaily, které zatím neznáme.

Miroslav Frayer, Komerční banka

Středeční summit lze bezesporu označit za úspěšný, protože jsme se dočkali konkrétních závěrů, jakou cestou by se mohly řešit dluhové problémy evropských států. Otázkou je, zda bude padesátiprocentní odpis řeckého dluhu adekvátní situaci této země. Snížení zadlužení na 120 procent HDP v roce 2020 nestačí k tomu, aby Řecko dokázalo ustát situaci a samo splácet své závazky. Vezmeme-li navíc v úvahu, že fiskální opatření a zaváděné reformy budou mít negativní dopad na ekonomiku a že Řecko nebude v následujících letech vykazovat prakticky žádný hospodářský růst, tak vidět světlo na konci tunelu by bylo prozatím opravdu předčasné.

Určitě kladným krokem je, že evropští představitelé netlačí na ECB, aby pokračovala v nákupech státních dluhopisů. Rozhodnutí je tedy čistě na ECB a bude velmi zajímavé sledovat nadcházející zasedání, které by mělo poodhalit další kroky podpory trhu ze strany ECB. To si na druhé straně vyžaduje posílení fondu EFSF. Otazník ale visí nad nově zřízenou speciální finanční institucí. Ta by měla podle plánu vydávat vlastní dluhopisy s nejvyšším ratingem a za získané peníze poskytovat pomoc zadluženým státům. Kdo ale tyto dluhopisy a v jakém množství bude kupovat? Zájem projevila Čína, do určité míry by mohla o koupi uvažovat i Brazílie.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!