Německé Hartzovy reformy slaví po deseti letech úspěch | E15.cz

Německé Hartzovy reformy slaví po deseti letech úspěch

Německé Hartzovy reformy slaví po deseti letech úspěch
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Igor Záruba

Šestnáctý srpen 2002 byl pro ekonomiku Spolkové republiky milníkem: nastavil „koleje“ pro německý zaměstnanecký zázrak. Personální ředitel Volkswagenu Peter Hartz představil tento den, na objednávku kancléře Gerharda Schrödera, soubor reforem nových nástrojů a škrtů, které vešly do dějin pod autorovým jménem.

Po deseti letech může být severní soused spokojen: na třináctiprocentní míru nezaměstnanosti a armádu skoro pěti milionů lidí bez práce může vzpomínat jako na noční můru. Tím spíše, že okolní státy mají opačný problém - počet osob bez pracovní příležitosti v eurozóně se vyšvihl na rekordní hodnotu 25 milionů osob.

Všechno začalo skandálem, připomíná list Die Welt. Bernhard Jagoda vedl desátým rokem Spolkový úřad práce. Tečku za jeho kariérou udělal nález Spolkového účetního dvora, podle něhož „pracák“ vědomě falšoval data z trhu práce. Schröder vycítil šanci: Jagodu vyhodil a začal měnit zkostnatělé německé poměry. Vznikla 15členná Hartzova komise, malá skupina s velkými ambicemi. „Během tří let bude počet nezaměstnaných poloviční. Za předpokladu, že budou všichni profesionálové táhnout za jeden provaz,“ řekl tehdy Hartz.

Sliby vycházely zpočátku naplano. Roční míra 10,8 procenta s datem 2002 šla v dalších třech letech nahoru, vrcholem byla „třináctka“ u letopočtu 2005. V létě toho roku přistoupil Schröder na předčasné federální volby, po nichž skončil a předal žezlo Merkelové a svému socialistickému nástupci Franzi Münteferingovi.

Čtěte také:

Německý pracovní zázrak má svojí odvrácenou tvář

Pilní Němci odpracovali rekordní počet hodin

Zlom přišel po nástupu velké koalice CDU-CSU a SPD. A začala jízda – v březnu 2012 se Německo dostalo na nejnižší úroveň od sjednocení, čísla za červenec hlásí 2,88 milionu lidí bez práce a míru nezaměstnanosti 6,8 procenta.
Šestnáctý srpen 2002, kdy promluvil Hartz v berlínském Francouzském domě, představil světu pojmy jako Ich-AG, Personální servisní agentura nebo dávka v nezaměstnanosti I a II. Pod heslem „Podporovat a žádat“ vyrostla nájemní pracovní místa a uvolnily se rigidní předpisy. Politická scéna se rozhoupala a dala Německu hned čtyři várky Hartzových změn. Dodnes platí, že se příspěvek v nezaměstnanosti vyplácí nanejvýš rok, a ne tři jako dříve. A že zmizel bonus zvaný Arbeitlosehilfe.

Pryč jsou časy, kdy byl počet lidí bez práce tématem číslo jedna a zastiňoval jakoukoli jinou agendu. A to natolik, že drsné řezy musela učinit středolevá vláda, v jejímž programu nebylo osekávání sociálního státu ani náhodou.

Německý pracovní trh kvete, mnozí Němci si však připadají „mimo“. Statistici uveřejnili, že 7,4 procenta obyvatel by rádo pracovalo více než dosud. Největší zájem je mezi 2,5 milionu nezaměstnaných, následují dva miliony občanů na částečný pracovní úvazek. O časových rezervách je přesvědčeno i 1,7 milionu regulérních pracovníků. Tichou zálohu tvoří 1,2 milionu osob, které nejsou ani v procesu, ani na seznamech úřadů práce.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!