Očima expertů: Mají bohatí dostávat vyšší důchod? | E15.cz

Očima expertů: Mají bohatí dostávat vyšší důchod?

Očima expertů: Mají bohatí dostávat vyšší důchod?
ilustrační foto
• 

Peníze.cz, Ondřej Tůma

Lidé, kteří platí vyšší sociální pojištění, budou dostávat vyšší důchod! To je jedna z podstatných změn, které přinese takzvaná „malá důchodová reforma“. Pro většinu lidí však bude znamenat snížení penze, polepší si jen bohatí.

Hlavní změnou, kterou přinese takzvaná malá důchodová reforma (platit bude od října), je úprava redukčních hranic pro výpočet penze. Lidé s vyššími příjmy (kteří tím pádem platí vyšší sociální pojištění) se tak mohou těšit na zvýšení důchodu.

Většině obyvatel České republiky však malá důchodová reforma radost neudělá – jejich důchod totiž půjde dolů. Nejvíce se změna dotkne těch, jejichž výdělky se pohybují v oblasti průměrného příjmu. Jejich penze se může snížit až o čtyři procenta. Tato část reformy je důsledkem loňského rozhodnutí Ústavního soudu, který nařídil, že se mají důchody vyplácet podle „zásluhovosti“.

Malá důchodová reforma přináší i další změny v penzijním systému. Jednou z nejdiskutovanějších je také posunutí věku pro odchod do důchodu.

Stát není pojišťovna

„Stát není pojišťovna!“ Tak vysvětloval prezident Václav Klaus, proč odmítl podepsat „malou důchodovou reformu“. Prezident však zákon nevetoval, pouze ho odmítl podepsat, což je spíše symbolické gesto nesouhlasu. Malé reformě tak již nic nebrání v tom, aby od října vešla v platnost. Václav Klaus se zařadil se na seznam kritiků, kteří s tímto způsobem přestavby důchodového systému nesouhlasí. Mnoho odborníků totiž připomíná, že vláda cílí důchodovou reformu především na bohaté. Důchody podle nich mají sloužit především těm, kteří neměli během svého produktivního věku možnost nashromáždit dostatečný majetek, ze kterého by mohli žít v penzi.

Co si o malé důchodové reformě myslí námi oslovení odborníci? Měli by lidé s vyššími příjmy dostávat vyšší důchod?

Jan Bureš

hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Jan BurešJan BurešAutor: čtk

Posílení zásluhovosti je krok správným směrem. Změna ale bude natolik malá, že vyšším příjmovým skupinám (které na pojištění zaplatily násobně vyšší částky) nijak zásadně nezvedne náhradový poměr jejich penze. Za problematickou součást malé důchodové reformy naopak považuji mechanismus navyšování věku pro odchod do důchodu, který by se teoreticky mohl natahovat až k 70 letům, což je v tuto chvíli poblíž střední délky dožití mužské části populace.

Petr Mach

ekonom

Petr MachPetr MachAutor: čtk

Vláda uchopila rozsudek Ústavního soudu za špatný konec. Místo zvyšování důchodů lidem s vysokými příjmy měla snížit pojistné lidem s vyššími příjmy. Není důvod, aby vláda zajišťovala bohatým vyšší důchody. Stačilo by, kdyby jim brala méně peněz.

Tomio Okamura

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Tomio OkamuraTomio OkamuraAutor: čtk

Důchodovou reformu jsem nestudoval, principiálně ale souhlasím s panem prezidentem Klausem, že důchodové pojištění je skutečně pojištění pro případ nehody. To znamená pro ty, co na stáří zůstanou chudí. Nevidím důvod, proč bych měl brát nějaký vysoký důchod já nebo třeba pan Bakala, pokud nám stále bude přát štěstí a budeme mít nadstandardní majetek a příjmy z něj. Vlastně nechápu, proč by milionář či miliardář měl vůbec důchod brát. To je přece to samé jako u dětských přídavků nebo jiných sociálních podpor – brát k příjmu sto tisíc ještě pár stovek na dítě, je ostuda. Tyto peníze by měli dostat chudí. Pro občany s vyšším příjmem je tu důchodové připojištění a samozřejmě možnost investovat peníze do dalších finančních instrumentů. Když koupím byt a pronajmu ho, tak z něj budu mít nepochybně víc než z důchodového pojištění. Samotný sociální důchod by měl být hlavně pro ty, co si byt nemohou koupit nebo nemají ani na připojištění. Ubírat jim z toho mála, co jim bude zbývat, je krátkozraké. Ti staří, o které se jedná, jsme přece my, naši kamarádi, sousedé, příbuzní.

Tomáš Sokol

advokát

Tomáš SokolTomáš SokolAutor: čtk

Problematika principu solidarity a ekvivalence při určování výše důchodů je problém, který zcela jistě nelze, a to ani ve stručnosti, popsat v rámci tohoto prostoru. Zabývá se jím Ústavní soud ve svém rozhodnutí z 23. března 2010, kde mimo jiné uvádí: „Současný systém je také mikroekonomicky neefektivní. Vyznačuje se silnou příjmovou redistribucí, která vede k vysokým náhradovým poměrům pro nízkopříjmové jedince a nízkým náhradovým poměrům pro jedince s nadprůměrnými příjmy. Jsou potlačeny pojistné prvky systému a to při relativně vysoké pojistné sazbě. Vysoká redistribuce tak může způsobovat: (I.) významný pokles životního standardu osob s nadprůměrnými příjmy při přechodu z pracovní aktivity do důchodu, (II.) tento přechod může být bolestivý obzvláště pro střední třídu, jejíž příjmy se pohybují jen těsně nad hranicí průměrné mzdy a která se vzhledem k vysoké pojistné sazbě omezující prostor pro soukromé úspory nemohla zajistit na stáří z vlastních zdrojů. Primárně jde o to, zda se lze ztotožnit s tímto hodnocením či nikoliv. Já se s ním ztotožňuji plně.

Klára Samková

právnička

Klára SamkováKlára SamkováAutor: čtk

Oni taky do důchodového fondu víc přispěli, ne? Pokud by tomu tak nemělo být, tak vyšší příjmové skupiny budou vykazovat tendenci se od solidárního důchodového systému úplně odtrhnout, protože pro ně bude postrádat elementární logiku, a budou jej považovat jen za další formu zdanění. Chápu zejména levicově orientované strany, že jim nerovnost důchodů leží v žaludku, chápu i jejich dobré úmysly, ale cesta do pekla, jak je známo, je dlážděna právě dobrými úmysly…

Petr Zahradník

ekonom, EU Office České spořitelny

Petr ZahradníkPetr ZahradníkAutor: čtk

S obsahem a motivy malé důchodové reformy principiálně nesouhlasím. Jsem přesvědčen, že právě tato oblast je zcela legitimním a podstatným místem, kde by se měla prokazovat sociální solidarita. Nedomnívám se, že výše penze musí nutně reflektovat výši výrazně nadprůměrných výdělků. Projevem solidarity je právě fakt, že bohatší či výrazně příjmově nadprůměrní lidé budou mít poměr mezi penzí a předchozím produktivním výdělkem na výrazně nižší úrovni v porovnání s osobami s průměrným a podprůměrným příjmem. Dokážu si představit, že udržování poměru mezi výší mzdy a následnou penzí by se mohlo týkat osob – řekněme – do dvojnásobku výše průměrné mzdy (tedy přibližně dnešních 50 000 korun), ale považuji za scestné, aby se to týkalo osob s výdělkem řekněme nad 200 000 korun (z čehož by pak plynuly penze ve výši nějakých 80 000 korun a více). Myslím, že rozumným řešením je stanovení maximální výše příjmu, pro kterou je rozumné poměr mezi mzdou a penzí vypočítávat a nad tuto hranici již přírůstek výše penze bude symbolický (marginální).

Jan Traxler

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Jan TraxlerJan TraxlerAutor: čtk

Myslím, že je to správné. Jde o to, najít správný mix solidarity a zároveň finanční motivace. Každopádně to hlavní, co je potřeba dlouhodobě řešit, pokud jde o důchody, je extrémně nízká porodnost. Musíme najít způsob, jak motivovat lidi mít více dětí, například tím, že by jen polovina důchodu byla kalkulována z našich vlastních odvodů a druhá polovina by závisela na odvodech našich dětí. To by nás motivovalo vychovávat novou pracovní sílu.

Autor: Peníze.cz, Ondřej Tůma
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!