Pavla Palaščáková: Rusko vyměnilo Krym za důvěryhodnost | E15.cz

Pavla Palaščáková: Rusko vyměnilo Krym za důvěryhodnost

Pavla Palaščáková: Rusko vyměnilo Krym za důvěryhodnost
Ruský prezident Vladimir Putin
• 
ZDROJ: ČTK/AP
5. března 2014 • 06:26
Ruský prezident Vladimir Putin v krymské válce sice efektně vítězí, z dlouhodobého hlediska však může být invaze na poloostrov pro Rusko prohrou. Získává díky ní území, na které už nyní mělo možná větší vliv než Kyjev, zato ztrácí těžce budovanou důvěru ve světě.

„Toto se přitom děje v okamžiku, kdy Rusko potřebuje přitáhnout zahraniční investice, aby otočilo neblahé výhledy růstu,“ řekla listu Washington Post Julia Nanayová z konzultační firmy PFC Energy. Nemluvě o hrozbě sankcí, které by mohly dopadnout na ruské firmy působící v zahraničí.

Západ po pár dnech silných slov podobně jako v souvislosti se Sýrií zjistil, že pokud nechce mít za humny nekontrolovatelný konflikt, nemá šanci Ukrajině Krym vymoci zpět. Aby zahnal špatné svědomí, bude se jí patrně snažit o to víc revanšovat hospodářskou pomocí.

Americký ministr zahraničí John Kerry už Kyjevu nabídl záruky na půjčku miliardy dolarů i expertní rady, jak se vyhnout bankrotu. EU nabízí pomoc s placením dluhů za ruský plyn a RWE přímo dodávky suroviny.

I když není mezinárodní společenství schopno invazi zarazit, dobře chápe, že musí dát Putinovi včas na srozuměnou, že klasickou ruskou salámovou metodu už trpět nebude.

Ministr zahraničí USA John Kerry při návštěvě UkrajinyMinistr zahraničí USA John Kerry při návštěvě UkrajinyAutor: ČTK/AP
Šéf americké diplomacie John Kerry do Kyjeva zamířil s nabídkou pomoci ve formě záruky za půjčku ve výši miliardy dolarů (foto: ČTK/AP).

„Hodně bude záviset na tom, jak jasně Západ sdělí diktátorovi v Kremlu – částečně komické imitaci Mussoliniho a více hrozivé připomínce Hitlera, že NATO nemůže být pasivní, pokud v Evropě vypuká válka,“ poznamenal politolog Zbigniew Brzezinski s tím, že jinak se i další země začnou bát o svou bezpečnost.

Stěžejní úlohu by nyní měla sehrát Evropská unie, která se roky nesmyslně ukolébávala iluzí, že na starém kontinentě se už válčit nebude. Aktivity se dle očekávání chopilo Polsko, které ke svolání schůzky NATO použilo formulku o naléhavých důvodech.

Před Varšavou je těžký úkol přesvědčit o rozhodnosti staré členské státy. Především Německo, které obecně nefandí silovým řešením a ukrajinskou krizi se v posledních týdnech snažilo zažehnat diplomatickou cestou nejen kvůli vysoké spotřebě ruského plynu.

Náplast za zdrženlivost

Ukrajina ztrácí nejatraktivnější a strategickou část země. Její až chladné přihlížení k dění ale napovídá, že bude ochotná se jí vzdát za co nejdražší náplast od mezinárodního společenství.

Pokud nová vláda v Kyjevě udrží nervy na uzdě, a vyvrátí tak Putinem živený obraz fašistických fanatiků, může na invazi i vydělat. Ruský vpád na Krym ji vlastně legitimizoval. Západ už zapomněl, že nevznikla za standardních podmínek. Přílišná pasivita Kyjeva by však na druhé straně mohla Kreml ponoukat k dalším divokým eskapádám.

Pro ukrajinskou vládu nyní bude životně důležité udržet východní a jižní ruskojazyčné regiony, vývoj v nich je těžko předvídatelný. „Pokud ve východních oblastech Ukrajiny nastane chaos, Rusko si vyhrazuje právo využít všechny prostředky, které má k dispozici,“ varoval Putin.

Postoje jednotlivých hráčů
Ukrajina
Krym je strategický a ekonomicky přínosný, z geografického, historického a kulturního hlediska však „skutečnou Ukrajinou“ není a země ho může obětovat. Mnohem závažnější by bylo štěpení jejích vnitřních částí. Nejde jen o ruské ambice, osud krajanů podezřele hodně leží na srdci i Maďarům a Rumunům. Kotvou jsou nyní oligarchové, někteří najmenovaní do oficiálních funkcí, kteří v citlivých regionech přesvědčují obyvatele o nutnosti zachování územní integrity.
Spojené státy
Ve srovnání s EU jsou od počátku ukrajinských potíží akčnější. „Američané jsou daleko. Mají mnohem méně co ztratit, pokud dojde k eskalaci krize,“ podotkl podle Reuters nejmenovaný německý diplomat. Prezident Barack Obama si však po syrských lapáliích potřebuje napravit mezinárodní reputaci a přesvědčit svět, že Spojené státy se nestaly velmocí druhého řádu. Invaze na Krym zároveň pohřbila naděje na to, že se v poslední době vyhrocené vztahy mezi Washingtonem a Moskvou v dohledné době zlepší.
Rusko
Rusko vždy považovalo Krym za svoji součást a patrně nikdy nepochybovalo o tom, že ho jednou zase ovládne. Obyvatelstvo Krymu, které říká hřivně rubl a uctívá ruskou černomořskou flotilu, ho v těchto nadějích podporovalo. Bezproblémová invaze na Krym a reakce ukrajinských regionů by prezidenta Putina mohly přivést k myšlence, že je lepší udělat dva kroky vpřed a jeden zpátky než nečinně přihlížet. Jeho chuť riskovat konflikt na vnitřním ukrajinském území by mohla být utlumena ochotou nové ukrajinské vlády jednat s Ruskem o spolupráci a poskytnout ruskojazyčné menšině větší práva. Obě strany již jednají na ministerské úrovni.
Evropská unie
EU naráží na rozdílné zájmy členů. Polsko a Pobaltí se ji budou snažit vmanévrovat do razantnějších řešení. Staré členské země v čele s Německem se pokusí vše udržet v diplomatické rovině. Vlažní patrně budou i někteří noví členové, kteří se těší energetické spolupráci s Ruskem. Maďarská opozice například žádá premiéra Orbána, aby kvůli Krymu vypověděl Rusku dohodu o rozšíření jaderné elektrárny Paks.
NATO
Generální tajemník Severoatlantské aliance Anders Fogh Rasmussen dlouhodobě peskuje především evropské členy paktu, že škrtají v rozpočtech na obranu a poškozují tak obranyschopnost aliance. Ruská agrese na Ukrajině by mu mohla pomoci přesvědčit národní vlády, že modernizovat výzbroj je nutné. Vysoce aktuální nyní bude otázka členství Ukrajiny v NATO, o které země usilovala pod prezidentem Viktorem Juščenkem a kterému se Rusko vždy vzpíralo. Kdysi zvažovaná možnost spolupráce Moskvy a aliance v oblasti protiraketové obrany se vpádem na Krym stala zhola nemožnou.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!