Po letech útlaku se Muslimské bratrstvo dočká vlády nad Egyptem | E15.cz

Po letech útlaku se Muslimské bratrstvo dočká vlády nad Egyptem

Po letech útlaku se Muslimské bratrstvo dočká vlády nad Egyptem
Egypt
• 
ZDROJ: ČTK

David Klimeš

(TÉMA) Ještě přede dvěma lety nikdo z pronásledovaných muslimských bratrů nepomýšlel na moc ve státě. Po Mubarakově pádu se ale vše změnilo a jejich Strana svobody a spravedlnosti jasně vítězí ve volbách.

V březnu 1928 jich bylo šest. Dnes je muslimských bratří jen v Egyptě mnoho set tisíc a jejich politická odnož Strana svobody a spravedlnosti (SSS) jasně vítězí v posledním kole egyptských voleb, které probíhají už od listopadu minulého roku. V čele šestice z roku 1928 stál mladý učitel Hasan al-Banná, kterého znechutila kosmopolitní prozápadní Káhira plná prostituce, sekularismu a opilství.

Od kulek k volbám

Od al-Banny pochází slavný slogan Muslimského bratrstva: „Bůh je náš cíl, korán naše ústava, prorok náš lídr, boj naše cesta a smrt ve jménu Boha naší nejvyšší povinností.“ Sekulární strany a Západ se obávají, zda tento slogan není ideologií i nové partaje SSS. Její lídři se ale snaží vystupovat jako umírnění islamističtí politici. O zavádění islámského práva šaría prý nemůže být nyní ani řeči.

„Naší prioritou jsou ekonomické a politické reformy,“ tvrdí jeden z vůdců SSS Subhí Saleh. Zakladatel al-Banná už od prvních dnů Muslimského bratrstva přesně věděl, čeho chce docílit. Jádrem úspěchu se stala jeho touha spojit náboženské a politické působení s charitativní činností. Hlásal nutnost založení večerních škol, kde by se vyučoval islám. Stejně tak prosazoval zakládání základních, středních i vysokých škol, kde by výuka islámu hrála hlavní roli.

Dále se chtěl k obyčejným Egypťanům dostat prostřednictvím charitativních organizací pro potřebné. Pro mladé lidi se staly lákavé i jeho tréninkové a atletické týmy. Velmi podstatný pak byl čtvrtý bod – snaha vybudovat speciální místnosti u existujících mešit, kde by bylo možné debatovat o „správném islámu“.

Dobře odhadl, že kombinace islámu a charity se ujme, neboť jednou sám řekl: „Pamatujte, bratři, více než šedesát procent Egypťanů žije v horších podmínkách než zvířata!“ Z původní šestice tak o deset let později bylo již 200 tisíc bratrů a o dalších deset let později už přes půl milionu.

Historie muslimských bratří se někdy shrnuje také sloganem „od kulek k volbám“. Násilí se s muslimskými bratry táhlo minimálně od roku 1948, kdy dva ze členů zavraždili soudce. Ještě ten rok po vládním rozhodnutí o rozpuštění Muslimského bratrstva pak spáchali jeho členové atentát na premiéra Mahmuda Pašu. O rok později egyptská policie na oplátku zavraždila al-Bannu.

V roce 1954 se bratři opět zase jednou rozhodli, že bez kulek to nepůjde. Nová vládní elita pod vedením Gamála Násira tvrdě organizaci pronásledovala, až došlo k nezdařenému atentátu na Násira. Vlna zatýkání a trestů vyvrcholila patnácti rozsudky smrti, z nichž se nakonec šest uskutečnilo.

Hasan al-BannáHasan al-BannáAutor: profimedia.cz
Teolog. Zakladatel Muslimského bratrstva Hasan al-Banná proslul i sloganem „Bůh je náš cíl, korán naše ústava, prorok náš lídr, boj naše cesta a smrt ve jménu Boha naší nejvyšší povinností.“ Byl zabit v roce 1949 egyptskou policií

Kutbova odbočka k Al-Káidě

Podstatný vliv na pronásledované hnutí měl Sajjid Kutb. Tento pobožný muslimský bratr uměl v deseti letech nazpaměť korán. Zásadní životní změna přišla až s jeho cestou do Spojených států v roce 1948, kam ho tehdy vyslalo egyptské ministerstvo školství, aby se dozvěděl novinky o tamním systému vzdělávání.

První otřes mu způsobila „opilá polonahá žena“, která mu dávala neslušné návrhy, když se vracel z večerních modliteb. A čím více poznával americkou společnost, tím více se utvrzoval, že islám je pro člověka jediné správné řešení. Své myšlenky sepisoval ve vězení a jeho kniha Milníky se stala v roce 1964 bestsellerem.

Z Muslimského bratrstva a Kutbových myšlenek se pak zrodily ty nejhorší osoby z Al-Káidy. Ajman Zawahrí se stal hlavním ideologem Usámovy organizace a propagoval ničivou verzi džihádu, která prý dovoluje muslimům fyzicky útočit na kohokoli, kdo je prohlášen za hrozbu pro islám.

Od sedmdesátých let se ale Muslimské bratrstvo jako celek postupně zříkalo násilí a snažilo se legálně proniknout do politiky. S Násirovým nástupcem Anvarem Sadatem udržovali bratři o poznání lepší vztahy, v roce 1976 bylo dokonce na čas zlegalizováno. Období klidu však netrvalo ani rok.

Sadat uznal Stát Izrael, což muslimští bratři nemohli přenést přes srdce. V roce 1981 byl Sadat zastřelen, a i když šlo o jinou organizaci, Muslimské bratrstvo to schvalovalo. Nástupcem se stal Husní Mubarak, který útok na tribuně jen zázrakem přežil. Bratry pak stále potíral (za potlesku Západu), ale v roce 2000 a 2005 jim jako nezávislým dovolil kandidovat do parlamentu. V posledních volbách za Mubaraka získala organizace už 88 poslaneckých křesel.

EgyptEgyptAutor: profimedia.cz
Propaganda. Egyptská žena před volební místností na počátku druhého kola voleb třímá v ruce jeden z letáků Muslimského bratrstva. Volební klání provázely krvavé střety s bezpečnostními silami.

Charita, která se vyplatila

Po egyptské revoluci z roku 2011 a Mubarakově pádu se Muslimské bratrstvo celkem jasně vynořilo jako nejsilnější politická organizace. Paradoxně mezi iniciátory revoluce rozhodně nepatřilo. Podpořilo ji, až když bylo jasné, že Mubarak padne. Stejně tak neprotestovalo proti svévoli vojenského vedení země při dalších demonstracích na káhirském náměstí Tahrír.

„Jednáme tak, abychom mohli znovu obnovit národ, ne abychom zničili, co z něj zbývá,“ vysvětlil taktiku v jednom rozhovoru vůdce Muslimského bratrstva Saleh. Organizace se přesto se svou politickou odnoží SSS stala brzo hlavní silou a volby to nyní dokázaly. Jednak od roku 2005 mají bratři jistou zkušenost s politikou, jednak se opět úročí geniální koncept spojení politiky a charity, který vynalezl al-Banná.

Muslimské bratrstvo v horších i lepších časech provozovalo sociální péči, takže si Egypťané bratry pamatují jako ty, kdo mají dnes v zemi 21 nemocnic s dostupnou péčí. Dále nabízejí rekvalifikační kurzy, mají školy v každém regionu, podporují vdovy a sirotky. Mnoho Egypťanů si pamatuje, jak po ničivém zemětřesení v Káhiře v roce 1992 bratři rychle pomohli desetitisícům lidí bez domova na rozdíl od neschopné vlády. Většina z Egypťanů tak či onak nějak narazila na dobrodiní organice, která má kolem tisícovky nejrůznějších neziskovek. To vše se nyní bezpochyby úročí u voleb.

Opatrně s islamismem

Pro vůdce egyptského Muslimského bratrstva Muhamada Badieho a lídry politické odnože SSS ale volební úspěch nebude jen velké vítězství hnutí po dekádách v ilegalitě. Usilují o skloubení svého islamismu s požadavky sekulární armády, která dosud drží moc ve státě. Muslimští bratři se tak snaží vystupovat umírněně. Poprvé se účastnili vánoční bohoslužby koptských křesťanů, což pro radikálnější salafisty ze strany Núr zůstalo nepředstavitelné. Začít jednat musí i s Američany, kteří léta podporovali jejich pronásledovatele Mubaraka. Sešli se tak už s náměstkem amerického ministra zahraničí Williamem Burnsem.

Situaci asi nejlépe vystihl egyptský komentátor Ibrahim Issa: „Bratrstvo 84 let čekalo na tento moment: vládnout Egyptu. Ale když ten okamžik konečně nadešel, Bratrstvo věří, že musí být hodně opatrné v tom, co si bude přát.“

Autor: David Klimeš
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!