Stát novelizoval zákon o hmotné nouzi. Teď neví, co s chudobou

Stát novelizoval zákon o hmotné nouzi. Teď neví, co s chudobou
23. června 2015 • 07:02
Obchod s chudobou neboli ubytovny pro sociálně slabé občany připravil podle výpočtu úředníků státní pokladnu o téměř tři miliardy korun. Zabránit tomu, aby z příspěvků na bydlení tyli především majitelé ubytoven, měla novela zákona o hmotné nouzi. Poněkud se nepovedla. Teď hrozí, že stát by mohl mít na krku tisíce bezprizorných osob.

Vládní agentura pro sociální začleňování zatím narychlo udělala průzkum ve dvou městech – Ostravě a Bohumíně – a odhadla, že by tam mohlo během pár měsíců přijít o střechu nad hlavou až sedmnáct tisíc lidí.

„Ztráta bydlení na ubytovně hrozí starým i mladým lidem, těm, kteří pracují, i těm, kteří nepracují. A bohužel samozřejmě také dětem,“ uvedl ředitel agentury Radek Jiránek.

Ministr Jiří Dienstbier: Legislativní rada vlády má vážné pochybnosti o ústavnosti ustanovení o obcích

Bezprostředně ohroženým vystěhováním by mohly pomoci úřady práce, a to dávkou mimořádné pomoci, tedy na chvíli. Systémové řešení je zatím v nedohlednu. Bude nutná novela novely zákona, která zřejmě městům a obcím odebere pravomoc rozhodovat o (ne)poskytnutí příspěvku na bydlení.

Situací se už zabývala vláda, řeší ji také její legislativní rada. Ministr Jiří Dienstbier označuje novelu zákona o hmotné nouzi za nesystémovou, nekoncepční a nedomyšlenou.

Podle něj hrozí zásah do práv řady lidí a zhoršení bezpečnostní situace v obcích. Je to realistický odhad. První demonstrace neonacistů před ubytovnami jsou na Ostravsku ohlášeny na 18. července.

Stoprocentní evidence neexistuje, nicméně odhad zní, že právě ubytovny jsou domovem téměř sto tisíc lidí – rodin s dětmi stejně jako osamělých.

Objem doplatků na bydlení roste
Sto tisíc lidí žije podle odhadů vládní agentury pro začleňování v ubytovnách
30 procent rodinného příjmu nepřekročí díky příspěvku náklady domácnosti na bydlení včetně energií a vody; v Praze je to 35 procent
2,8 miliardy korun vydal loni stát na doplatcích na bydlení, meziročně téměř o miliardu více

Příspěvek na bydlení samozřejmě pobírá mnohem více občanů, a to i těch, kteří řádně platí nájem a bydlí v normálních domech.

Na ubytovny se dostávají skutečně ti nejslabší, a rozhodně to nejsou jen Romové. Stát hodlal zasáhnout nikoli proti nim, ale proti těm, kteří je v podstatě vykořisťují.

Neplatí to o všech provozovatelích ubytoven, ale případy, kdy příspěvek na bydlení šel přímo na jejich účet, a za jeden malý pokoj činilo nájemné až dvacet tisíc korun, nebyly výjimkou.

Poslanec ODS Zbyněk Stanjura: Je to na odpovědnosti každé radnice. Jestli někde riskují, že místo ubytoven tam budou mít bezdomovce, tak je to jejich rozhodnutí

Právě takovým „kšeftům“ měla novela stávajících předpisů zabránit. Pozměňovací návrh šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury obrátil záměr naruby.

Rozhodování o příspěvku svěřil do pravomoci vedení měst a obcí. Ty se rozhodly skoncovat s ubytovnami, ovšem tak, že přijdou o nájemníky. A ti zase o bydlení.

Vymyslet nápravu současné situace nebude jednoduché. Jak říká Dienstbier, nová legislativní úprava musí odstranit nutnost souhlasu obcí, zároveň jim ovšem musí umožnit řešit situaci tak, aby se starostům okamžitě nenaplnily ubytovny obchodníků s chudobou.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!