Transakční daň dělá vlny. Napříč kontinentem | E15.cz

Transakční daň dělá vlny. Napříč kontinentem

Transakční daň dělá vlny. Napříč kontinentem
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz
15. března 2012 • 06:54
Igor Záruba
Devět ku osmi v eurozóně, o zbytku členských států EU nemluvě. Tak vypadá aktuální poměr sil v otázce zavedení daně z finančních transakcí. Tedy odvodu, který má od roku 2014 zapojit banky, pojišťovny a fondy do hrazení protikrizových výdajů, zajistit dodatečné prostředky do unijního rozpočtu a srazit zisky spekulantů.

Necelý rok poté, co se o této Tobinově (protispekulativní či dani Robina Hooda) začalo v Bruselu v souvislosti s tvorbou rozpočtu EU na léta 2014 až 2021 mluvit, má tak unie opět problém. Ještě před zasedáním Rady ministrů a hospodářství (Ecofin) napsaly Německo, Rakousko, Finsko, Francie, Belgie, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Řecko dopis dánskému předsednictví, aby se zasadilo o urychlení debaty. Tento tábor na Ecofinu jednotu udržel. Oponují mu Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Malta a Kypr.

Čtěte také:

Londýnská City se brání, britští politici jí pomohou

Merkelová a Monti chtějí bankovní daň v celé unii

Východiskem z „transakční nouze“ může být přijatelný kompromis. S jedním už přišla dánská ministryně hospodářství Margrethe Vestagerová, která oživila myšlenku daně z finanční činnosti. Jde o zpoplatnění zisků a bonusů v peněžních institucích. Tato varianta původně konkurovala a chvilkově i vítězila nad daní z finančních transakcí, nakonec jí však „podlehla“.

Ozývá se také volání po bankovní (razítkové) dani podle britského vzoru, jenže kritici nabádají k opatrnosti. „Ve Velké Británii se tato sazba nevztahuje na velmi intenzivní obchod s komplexními finančními produkty. Byl to přitom právě on, kdo krizi urychlil,“ varují.

Přesto může být řešením právě tento model, který se vztahuje na akcie, ale ne obligace a deriváty. Podobně to má Irsko, a vyplní-li se Sarkozyho přání, objeví se od srpna ve Francii. „Výhoda spočívá v tom, že pro tuto formu zátěže by se dal získat souhlas v EU-27 o něco snázeji. Minusem je, že by se nijak nedotýkala toho, co je Berlínu a Francii trnem v oku – zisků spekulantů,“ zní hlavní pro a proti.

Sporný odvod ve čtyřech bodech

» Záměr daň má být uvalena na veškeré obchody s akciemi, devizami či deriváty; Evropská komise si od této dávky slibuje větší zapojení finančního sektoru do řešení dluhové krize a omezení spekulativních operací

» Odvod Německo a Francie, hlavní zastánci nové daně, své představy neřekly; komise navrhuje, aby byly obchody s akciemi a dluhopisy zdaněny sazbou 0,1 procenta, na deriváty se má vztahovat poplatek 0,01 procenta

» Výnos Evropská komise počítá s 57 miliardami eur ročně, předpokladem je zavedení daně ve všech 27 členských zemích

» Kam s penězi Komise by ráda přerozdělovala vybrané prostředky mezi unijní instituce a členy EU, kteří ekonomicky zaostávají; nevládní organizace se obávají, že daň poteče výhradně k vládám, jež mají problém se splácením dluhů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!