Jan Šindelář: Medvědí služba

Jan Šindelář: Medvědí služba
9. ledna 2014 • 06:57
Tento týden hýbou českým mediálním prostorem dva klíčové personální otazníky. Oba se přitom týkají reprezentace. První zní, kdo bude reprezentovat tuto zemi po další čtyři roky na tuzemské i mezinárodní politické scéně, druhý pak, kdo bude za vlast střílet góly na hokejovém turnaji v Soči.

Jména vlastně už známe (byť s jistou mírou nejistoty), klíčová otázka tedy spíše vypadá jinak: jsou vybrána správně? Jednodušší je mluvit do hokeje, neboť v tom se vyznáme na rozdíl od vládní agendy všichni dokonale.

V nejtěžší pozici je zřejmě obránce Michal Barinka, který je shodou okolností zeťem trenéra Aloise Hadamczika. Trenér už v minulosti prokázal obdivuhodnou schopnost uplacírovat své blízké na zajímavých postech, vzpoměňme na kauzu mladičké přítelkyně na pozemkovém fondu.

Hokej ale není úřad ani ministerstvo, schopnosti a neschopnosti se na ledě rychle vyjeví. Přejme proto Barinkovi úspěch, aby nemusel tchána proklínat za medvědí službu a životní ostudu. A věřme trenérovi, že při výběru pro vrcholný turnaj nebral ohledy na rodinné a kamarádské vazby.

Vyvrcholení celé věci má dvojí scénář. Buď bude medaile a s ní všeobecné poskakování po náměstích, nebo medaile nebude a začnou se plivat hořké sliny. Už dnes se ale rojí škarohlídi, kteří jako by si přáli to druhé. Aby mohli tvrdit „vidíte, já to říkal“. Není ale lepší věřit a těšení na turnaj si užít? Ostatně nic jiného než víra nám nezbývá ani v případě nové vlády. Její úspěch je pro zemi stále důležitější než nějaká pozlacená placka.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!