Pavel Otto: Švejkování

Pavel Otto: Švejkování
10. února 2016 • 08:17
Pachuť z prapodivné libanonské výměny, které by slušelo pojmenování po filmové parodii na bondovky Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, ještě nezmizela a už je tu další blamáž. Kdosi prozradil týdeníku Respekt, že výkupné za dvě Češky unesené v Pákistánu bylo poměrně tučné. Možná to měl být argument podporující výměnu dvou Libanonců za pět Čechů, která ve finančním přepočtu vyšla téměř zadarmo.

Onen zdroj ale asi nechápe, že zveřejňovat takové věci je tabu. Mediálních expertů se můžeme ptát, zda je to ve veřejném zájmu. Každopádně neplatí často omílané rčení, že s teroristy se nevyjednává. Každý stát má povinnost postarat se o své občany, a pokud jsou uneseni, musí jednat. Jen je potřeba to nevytrubovat do světa.

Mimochodem snaha rychle přispěchat s ohromující informací je někdy kontraproduktivní. Zjistil to i Respekt, když skočil na tvrzení, že jedna z unesených Češek chtěla přes Turecko uprchnout zpět k únoscům do Pákistánu. Podle všeho se zdá, že do Turecka jela s rodinou na dovolenou, nikoli proto, aby utíkala.

A poznámka k tvrzení prezidenta Zemana, že Česko nevyměnilo oba Libanonce s teroristy, ale s libanonskou vládou. To je dost průhledné švejkování. Hizballáh má zástupce nejen v libanonském parlamentu, ale i v exekutivě. A jeho vazby na tamní tajné služby jsou pověstné.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!