Alexander Tomský: Rozpočet musí být hlavně nízký | E15.cz

Alexander Tomský: Rozpočet musí být hlavně nízký

Alexander Tomský: Rozpočet musí být hlavně nízký
ilustrační foto
• 

Alexander Tomský

Ministr financí má pevné nervy a nevymáchanou vyřídilku. Na tu jsou sice jeho oponenti krátcí, ale chaotická strana véčkařů mu stejně dokáže svými návrhy křížit cestu ke snižování schodku státního rozpočtu natolik, že se týden co týden dozvídáme o zcela nových plánech a změnách ve struktuře daní.

Jednou má být sazba DPH 17,5 procenta, potom zase 19, tu mají být sazby dvě, tu zase jediná a nenápadně v pozadí ještě straší třetí sazba nulová, o níž se stydlivě mlčí. Vláda by totiž narazila na evropskou bankokracii. Jednou se objeví návrhy na tvrdší zdanění mrňavých podnikatelů (paušály pro OSVČ), jindy to nasolíme těm velkým (firemní daně) a tak dál a tak podobně. Až z toho jde hlava kolem.

Handrkování kolem daní je přirozené. Je to cena, kterou platíme za nesnadnou ekonomickou úlohu při bolestném a z principu špatném zvyšování daní. Hledá se takový modus vivendi, jenž by škodil co nejméně. Daně mají nestejný dopad na celkovou výkonnost ekonomiky, zboží má nestejnou elasticitu, kapitál je nestejně těkavý.

Může i prchnout za hranice, a proto nesmí být jedna paušální sazba, jak si financministr myslí. Příklad za všechny – vláda vybrala loni ze zvýšené spotřební daně za naftu o 400 milionů méně, než kdyby daň nezvyšovala. A zdaní-li noviny a knihy, jak opět plánuje, zbude jen bulvár, a dostane také méně. Konečný daňový hybrid však bude mít s ekonomií jen málo společného. Bude hlavně zoufalou cenou za politické preference rozhádaných stran.

Přes všechny tyto komplikace se nezávislí ekonomové (ti straničtí pochopitelně ne) shodují, že je daň z přidané hodnoty méně škodlivá než daně přímé. Lidé zchudnou, podniky méně a pracovní náklady se budou zvyšovat velmi pomalu, neb éra silných odborů je dávno za námi. Shodují se i v tom, že zvyšování daní podnikatelům je pro hospodářství přímo devastační. A všichni vědí, že neúměrná daňová zátěž neúměrně škodí. A tady je zakopán pes naší bídy a celých těch zbytečných fiskálních kolotočů.

Vláda nemá odvahu ani šetřit, ani vyhazovat. Nechce jít do boje s vlastními organizovanými zaměstnanci. Je přece mnohem jednodušší zdanit spotřebu všech. V zemi, kde každý pátý pracuje pro stát a kde každý druhý od něj něco dostává, hospodářství živoří, když má živit tolik budižkničemů. A místo aby se snížil počet státních (i krajských) zaměstnanců, řekněme o pětinu, místo aby se vyprodal, byť třeba i nevýhodně, státní majetek (pošta, metro, letiště, ČEZ), místo aby se přestaly budovat zbytečné silnice a stavby, musíme všichni zchudnout. A ještě poslouchat řeči o vyrovnaném rozpočtu. Jako bychom nevěděli, že nejdůležitější je rozpočet nízký.

Autor je nakladatel a politolog

Autor: Alexander Tomský
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!