Alexandr Tomský: Anglická města hasí sociální požár | E15.cz

Alexandr Tomský: Anglická města hasí sociální požár

Alexandr Tomský: Anglická města hasí sociální požár
Tottenham zachvátila řada požářů.
• 
ZDROJ: ČTK/AP
10. srpna 2011 • 08:44
Už třetí noc řádí tlupy převážně černošské mládeže a dětí v ulicích nejen londýnských chudinských čtvrtí. Včera ráno si už gangy troufly i na středostavovská zahradní předměstí. Jsou pohyblivé, svolávají se Twitterem, nečekaně se srocují a stejně nečekaně mizí. Zapalují domy i auta a rabují. Malé partyzánské skupiny se čelním potyčkám s policejními těžkooděnci šikovně vyhýbají.

Policie je proti nočnímu řádění přes zatčení stovek výtržníků zatím bezmocná a svolává posily. Zasedá krizový štáb vlády – premiér, londýnský starosta a ministryně vnitra se vracejí z dovolené, aby rétorikou zachránili svoje kariéry. Až nastane klid po bouři, uslyšíme prázdné moralizování, odsouzení násilností, nepochybně i příslib posílení policie a další sociální pomoci. Stranické potyčky se budou vést na hraně politické korektnosti.

Kdo za to může? Každý, kdo nemusí myslet stranicky, to dobře ví. Druhá a dnes už třetí generace přistěhovalců z karibských ostrovů, na rozdíl od čínských, indických či polských imigrantů, v liberální Anglii neprosperuje a ani pečovatelský stát jim významně nepomohl. Žijí v pasti zdevastovaných sídlištních sociálních bytů, v prostředí rozpadlých rodinných vztahů, v amorálním světě, kde vládne machistický patriarchát, násilí, drogy a permanentní válka gangů mladých nezaměstnatelných mužů.

Vysoká nezaměstnanost se snoubí s vysokými, demotivujícími sociálními podporami. Policie preventivně zasahovat nesmí a obava z nařčení z rasismu ji vede k toleranci i toho, co jinde není možné.Sám jsem měl v sedmdesátých letech možnost na učitelské praxi nahlédnout do života takové čtvrti. Policie musela žáky (i žákyně) před vstupem do školy odzbrojit, především zabavit vystřelovací nože, a při vyučování vyšších ročníků (tak od 13 let) šlo už jen o udržení minimálního pořádku, než bude frustrovaná mládež moci (konečně!) opustit povinnou školu.

Nevládl ředitel ani pravidla, nýbrž bezuzdný teror mladistvých gangů. Podpora rodičů byla nulová. Bylo přímo tragické pozorovat některé dychtivé a talentované žáky nižších ročníků, jak za rok za dva spadnou do apatie kolektivního marasmu.

Až budou spočítány stamilionové škody, politická elita bude muset hledat řešení. Ovšem jinak, nově a pragmaticky, když model multikulturalismu a sociální pomoci selhal. Vštěpovat náboženskou morálku, jak to dělávali misionáři v 19. století, vláda nemůže, ale sociálně patologické ghetto by rozbít měla. Státní podpora má vést k emancipaci čili ven z pasti ghetta, a nikoli být vázána na sociální byty. Dávky by se měly udělovat formou pracovních míst. Že pro pologramotné místa nejsou? Ať se vytvoří! Jinak zbývá represe a život všech v ohrožení.

Autor je nakladatel a politolog

Autor: Alexander Tomský
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!