Arsen Lazarevič: Místo k prosperitě do pekla | E15.cz

Arsen Lazarevič: Místo k prosperitě do pekla

1. dubna 2017 • 22:10

Zatímco v osmdesátých letech obyvatelé Sarajeva řešili běžné problémy střední třídy západní civilizace: kam se vydat na dovolenou, jaké auto či počítač si koupit, tak válka všechno převrátila. Město bylo ostřelováno jak dělostřelectem, tak snipery. Začal boj o život. Elektřina či pitná voda, to byly luxusní komodity.

Srbové byli na tom jen o něco málo lépe: v zemi probíhala drtivá hyperinflace, která byla formou přerozdělování peněz od lidí směrem k státu. A pokud ještě někomu zbyly nějaké zahraniční měny, tak se vysály prostřednictvím pyramidových bank, které slibovaly vysoké úroky, ve skutečnosti sloužily vládním představitelům k obohacení a financování války. Přitom všechno mohlo být jinak...

Ač se Jugoslávie v osmdesátých letech řadila mezi komunistické státy, tak při srovnání s východním blokem patřila mezi velmi liberální. Například oproti Československu v zemi existovalo soukromé podnikání, bylo také možné volně cestovat do západní Evropy. Řada firem úspěšně exportovala své výrobky na západní trhy, které zemi přinášely tolik potřebné zahraniční měny.

Jak se mění obrazy války? Připomeňte si, jak před dvaceti lety vypadal konflikt v bývalé Jugoslávii

V roce 1989 se předsedou Nejvyššího svazového výboru stává Ante Marković, který si plně uvědomoval tehdější neudržitelnou situaci v zemi: vysoké státní zadlužení, klesající průmyslovou výrobu a rostoucí nezaměstnanost. Zahájil proto sérii reforem, které spočívaly v rozsáhlé privatizaci, především bankovního sektoru a navázání jugoslávského dináru na německou marku. Byl také velmi schopný obchodník a dokázal Jugoslávii prodat zahraničním investorům: dochází k prudké expanzi zahraničních firem do Jugoslávie.

Válka v Sarajevu na fotografiích: 

Na jedné straně došlo ke stabilizaci životní úrovně a lidé tak po dlouhé době mohli volně směnit jugoslávský dinár za populární německou marku. Markovićův tah ale nevyšel, lidé ve volbách dali raději přednost svým nacionálním vůdcům v jednotlivých federativních státech.

Snahy Evropského společenství poskytnout Jugoslávii miliardy dolarů k řešení problémů a k zahájení integrace do evropských struktur se nepodařily. Jednotlivé země začaly prohlašovat nezávislost, které vyústily v rozsáhlý válečný konflikt. A lidé zažívali novou válečnou realitu. 

Před 25 lety začala válka v Bosně, zemřely stovky tisíc lidí

Hyperinflace také vedla k rozsáhlým hladomorům. Podívejte se ve videu, jak se rozděloval chleba: 

360p 240p
Hyperinflace v Jugoslávii

Celá Jugoslávie se mohla vydat směrem k prosperitě, k vyspělým západním zemím. Lidé se mohli těšit na stále vyšší životní úroveň a moderní, reformovaný stát, který by se plně začlenil do světové ekonomiky.  

Místo toho se zvolila válka, kdy se každý nastupující stát snažil získat co nejvíce území pro sebe. Výsledkem byly stovky tisíc mrtvých a nezvěstných a válečné zločiny, které stále nebyly důkladně vyšetřeny. 

Masakr jen šest hodin od Česka: Chorvaté si připomněli oběti ve Vukovaru

Dnes nastupující republiky trápí enormní chudoba: velmi nízká životní úroveň a vysoká nezaměstnanost. V Bosně je bez práce kolem 40 procent, v Srbsku je to 15 procent. Mzdy v těchto zemích nepřesahují 500 euro, tedy jsou přibližně poloviční oproti Česku.

Chorvatsko či Slovinsko je na tom o něco lépe, tyto země se ale také potácí v ekonomických problémech. Život v nastupujících republikách je velmi náročný a tisíce lidí, především těch vzdělaných, z těchto států raději emigruje a hledá pracovní uplatnění na západu Evropy. Jugoslávie je totiž smutným příběhem jedné promhrané šance. A žádná další už nebude. 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!