David Marek: ECB a koňská dávka analgetik | E15.cz

David Marek: ECB a koňská dávka analgetik

David Marek: ECB a koňská dávka analgetik
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

David Marek

Evropské banky se mohou koupat v penězích. Evropská centrální banka zopakovala mimořádnou půjčku na tři roky s jednoprocentní úrokovou sazbou s neomezeným objemem. O peníze se přihlásilo 800 evropských bank, dohromady si od ECB půjčily 530 miliard eur. První předvánoční nabídky tříletých půjček se zúčastnilo 523 bank a celkový objem poskytnuté likvidity dosáhl 489 miliard eur.

Mimořádné tříleté půjčky samozřejmě nejsou jediným nástrojem měnové politiky ECB. Centrální banka nadále používá jako svůj hlavní nástroj týdenní repo operace, které doprovázejí tříměsíční a roční půjčky. Navíc ECB v rámci stabilizace situace na trzích dosud nakoupila státní dluhopisy zemí eurozóny za 219 miliard eur a kryté dluhopisy, jimiž se financují zejména evropské banky, za dalších 64 miliard. Pokud byla ECB dlouho obviňována z příliš malé snahy při hledání cesty z tíživých důsledků dluhové krize, pak není chyba na straně ECB, ale spíše jejích kritiků. Za poslední čtyři roky se celková bilance ECB nafoukla na dvojnásobek a po započtení posledních operací již patrně překračuje hranici tří bilionů eur. Před deseti lety nedosahovala ani 800 miliard.

Primárním cílem mimořádné tříleté půjčky je snaha eliminovat riziko přesunu dluhové krize z veřejných financí do bankovního sektoru. Naprostá většina bank v eurozóně je závislá na dluhovém financování a se svými dluhopisy na trhu soupeří s dluhopisy vlád. Tím, že si banky zajistily více než bilion eur s tříletou splatností, jsou pro většinu z nich vyřešeny problémy s dluhovým financováním do roku 2014. Reakce trhu potvrzuje splnění tohoto cíle: akcie bankovních titulů včera stoupaly, CDS na dluhopisy bank klesaly. Pozitivní vliv se přelévá i na trhy se státními dluhopisy: po včerejší operaci ECB klesaly výnosy italských i španělských dluhopisů.

Důležitou otázkou zůstává, zda se tyto peníze dostanou do reálné ekonomiky. Prozatím se tak děje ve velmi omezené míře. Objem úvěrů v eurozóně aktuálně meziročně roste jen o 1,1 procenta, růst objemu peněz měřený agregáty M1 až M3 se drží mezi dvěma a 2,5 procenta. Kde tedy ty peníze končí? Zpátky na účtech u ECB, kam si banky velkou část nově získaných prostředků ukládají. Proto jsou prozatím liché obavy z inflace.

Měnová politika nyní neplní svou standardní úlohu stimulovat ekonomiku v recesi, která letos eurozónu čeká. Podařilo se jí ovšem alespoň omezit obavy z problémů v bankovním sektoru a zastavit šíření dluhové krize do důležitých velkých ekonomik na jihu Evropy. To není málo. Nejde sice o léčbu problému, koňská dávka analgetik ale dává čas. A to je cenná věc.

Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!