David Marek: Polský zázrak má i stinnou stránku | E15.cz

David Marek: Polský zázrak má i stinnou stránku

David Marek: Polský zázrak má i stinnou stránku
Národní stadion ve Varšavě. Vznikat začal 7. října 2009 na místě bývalého stotisícového Stadionu Desetiletí. Přestavbu vedle náročných prací zbrzdily i tři smrtelné nehody dělníků. Místo v polovině roku 2011 tak rekonstrukce skončila až 29. listopadu.
• 
ZDROJ: čtk
14. května 2012 • 10:05
Ekonomická situace v eurozóně není růžová, toho už si všiml každý. Pro jistotu to ovšem znovu připomíná i čerstvá prognóza Evropské komise. Podle ní letos ekonomika eurozóny klesne o 0,3 procenta a příští rok ji čeká jen anemické oživení s růstem HDP o jediné procento.

Rozdíly mezi severem a jihem jsou přitom značné. Německo, Rakousko či Finsko čeká letos jen zpomalení, zatímco Řecko, Španělsko a Portugalsko procházejí výrazným poklesem ekonomické aktivity. Značné rozdíly jsou ovšem patrné i ve vyhlídkách střední Evropy. Premiantem zůstává Polsko, dařit by se mělo i Slovensku. Českou ekonomiku podle většiny prognóz včetně posledního odhadu Evropské komise čeká stagnace, zatímco Maďarsko si nejspíš projde mírnou recesí.

David Klimeš: Pohádka polské ekonomiky pokračuje

Zvláštní zastavení si zaslouží právě premianti z Polska. S předpokládaným růstem HDP o 2,7 procenta ční nade všemi ostatními zeměmi EU. Důvodem je, možná trochu překvapivě, fotbal. Díky spolupořádání evropského šampionátu se loni zvýšily investice o 8,3 procenta, letos stoupnou o dalších 4,7 procenta.

Příští rok již fotbalový faktor nebude působit, ale to by eurozóna už měla být z nejhoršího venku, alespoň podle představ ekonomů v Evropské komisi. Stinnou stránkou investic souvisejících s fotbalovým šampionátem je zátěž pro veřejné finance. Loni dosáhl polský rozpočtový deficit 5,1 procenta HDP a zadlužení země vyskočilo na 56 procent HDP.
A jaké jsou vyhlídky doma?

Výhodou české ekonomiky jsou její sousedé. Všichni, kteří jsou zároveň hlavními obchodními partnery, patří na současné evropské scéně k tomu lepšímu a úspěšnějšímu. Slabinou je domácí poptávka. Šetří lidé, firmy i stát. V rozhodování domácností a firem se projevují obavy z dalšího ekonomického vývoje. Šetří i veřejný sektor, jemuž se loni podařilo snížit rozpočtový schodek z předloňských 4,8 procenta HDP překvapivě až na 3,1 procenta. Zásluhu na tomto překvapení ale nepřipisujme vládě; investiční výdaje totiž výrazně seškrtaly hlavně obce a kraje.

Krize trvá již pátým rokem a na cestě z ní je nastraženo mnoho nášlapných min. Největší riziko aktuálně představují odchod Řecka z eurozóny a obavy z rozkladu celého měnového bloku, dále vysoká pravděpodobnost zachraňování Portugalska a také prohlubující se problémy španělského bankovního sektoru.

Při nejistotě ekonomických prognóz je obtížné uvádět číselné odhady pro další roky. Jisté ale je, že problémy eurozóny a jejich řešení budou doléhat na růst ekonomik ještě dlouhou řadu let. Bez dluhového dopingu a s požadavky na větší opatrnost finančního sektoru to tak rychle jako v předkrizových letech zkrátka nepůjde.

Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!