Igor Záruba: Merkelová ztrácí spojence. Zbývají trhy | E15.cz

Igor Záruba: Merkelová ztrácí spojence. Zbývají trhy

Igor Záruba: Merkelová ztrácí spojence. Zbývají trhy
Angela Merkelová
• 
ZDROJ: profimedia.cz
9. května 2012 • 10:34
V Paříži sedí na prezidentském stolci Nicolas Sarkozy, za týden ho vystřídá François Hollande. Ve vládním sídle v Haagu dosluhuje po nezdaru s prosazením úsporné politiky Mark Rutte, příštího premiéra vyberou předčasné volby. V Aténách drží vládní taktovku Lukas Papadimos, ale sahá po ní Alexis Tsipras. A z Berlína vše pozorně sleduje kancléřka Angela Merkelová.

Není to pro ni pěkný obrázek. Nejmocnější žena světa zůstala v Evropě osamocena. Odchodem Sarkozyho a Rutteho přichází o spojence, s nimiž si rozuměla beze slov. S jejich nástupci si naopak bude muset vyměnit dlouhou řadu vět. S pádem obou „parťáků“ (a dílem rovněž Papadimose) dostává zároveň trhlinu německý způsob boje proti dluhové krizi založený na mottu „šetřit, šetřit, šetřit“.

Nejen Hollande, ale i Ital Mario Monti či Španěl Mariano Rajoy zběhli k novému náboženství. To se jmenuje hospodářský růst. S dovětkem „na dluh“. A má být hůř. Po prorůstovém paktu, který má doplnit nebo nahradit pakt fiskální, šermuje francouzský socialista i pojmy jako bankovní licence pro záchranné fondy eurozóny, evropské dluhopisy či intervence ECB na politickou objednávku.

To vše jsou útoky na Merkelovou. Jde o kroky, které vždy odmítala a odmítá. Její až příliš okaté předvolební angažmá ve prospěch Sarkozyho však dovolilo, aby se Hollande profiloval zčásti i protiněmecky. A jinde se s chutí přidali. Z prorůstového vzdoroscénáře je silný proud a kancléřka se ocitá v roli Němců ve vedení ECB, kteří čelí přesile „peněžních pragmatiků“.

Angela Merkelová ví, že nastává čas konfliktů. Musí si zachovat chladnou hlavu a nedovolit, aby někdo zpochybnil její zahraničněpolitické úspěchy. Většina Němců si myslí, že dostala krizi pod kontrolu. Hazardovat s tímto pocitem by byla rok před volbami sebevražda.

Do karet bude Merkelové hrát fakt, že francouzský obrat doleva nebyl volbou proti Německu, ale pro Francii. Voliči chtěli prezidenta, který vrátí jejich zemi slávu a důstojnost a bude jednat s Merkelovou jako rovný s rovným. Četné Hollandovy výkřiky navíc zazněly v předvolební atmosféře a Němka je tvrdá vyjednávačka. Budou-li oba chytří, domluví se na kompromisu, který jim zachová tvář. Vzájemnou blokádu si nemůže dovolit ani jeden.

Zatlačit mohou i investoři. Už po prvních Hollandových výrocích o revizi rozpočtové úmluvy francouzské akcie oslabily a držitelé se jich začali zbavovat. Další na řadě mohou být úroky z vládních dluhopisů. Pokud by se příliš vzdálily německému vzoru, trhy Hollanda přimějí, aby pokračoval v Sarkozyho škrtech. Rebel by se vrátil na zem, eurozóna by oželela pár krizových summitů. A s umírněnými sociálními demokraty, jak ukázala éra velké koalice, Merkelová vycházet umí.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!