Igor Záruba: Modrá, nikoli zelená revoluce

Igor Záruba: Modrá, nikoli zelená revoluce
25. května 2016 • 06:41
Známý internetový portál nově nabízí letecké snímky Rakouska. Z ptačí perspektivy je možné vidět prakticky celé území našich jižních sousedů včetně hezkých měst, jezer a hor. Jaká země se ale skrývá za krásnými leteckými záběry?

Odpověď v kontextu čerstvých prezidentských voleb není úplně jasná. Hodně záleží na tom, z jakého úhlu se to vezme. Alexander Van der Bellen, profesor ekonomie, specialista na plánování a finance ve státní správě, může být spokojený. Zelení, jimž kdysi předsedal a kteří jej podporovali v klání o úřad hlavy státu, se mohou radovat s ním. Důvod je dvojí.

Zaprvé naturalizovaný Vídeňák s kořeny v Innsbrucku nejprve přišel o předpovídané vítězství v prvním kole. Ale potom ve druhém s pomocí korespondenčních hlasů dohonil ztrátu „z uren“ a těsně proklouzl do Hofburgu.

Mimochodem historické budovy, v níž hodlá bez omezení kouřit. Zadruhé veselit se mohou všichni ti, kdo se báli nástupu strany Svobodných (FPÖ) jak do čela státu, tak následně na špici výkonné moci. Nutno dodat, že nejde ani tak o strach z konkrétních straníků jako spíše z jejich idejí. Namátkou jmenujme nesouhlas s přibližováním Turecka k EU, účinný boj proti podvodům v azylové politice či zostření zákona o občanství.

Jenže tady veškerý jásot končí. Protože Van der Bellenův úspěch je v zásadě epizodou, těsně vyhranou bitvou v pokračující válce.

Pod střechami domů s bazény a terasami s ušlechtilou vegetací roste nevole. Vůči všemu.

Vítězný postup Svobodných, vyznávajících modrou barvu, může a nejspíš bude dál pokračovat. FPÖ je už teď za překážkou spočívající v poválečném kartelu moci socialistů a lidovců. Ten je rozvalen.

A třebaže to zatím nevypadá na jednobarevnou vládu Svobodných, do všeobecných voleb na podzim 2018 se dá ještě získat spousta bodů. Paradoxně nejen u drobných podnikatelů, pracujících a mládeže, kteří jsou pilířem strany, ale u všech nespokojenců vůbec. Včetně kdysi konzervativní Vídně.

Výsledek sčítání hlasů, všímají si pozorovatelé, je totiž v metropoli nejmenším zlem. Horší je, že pod střechami drahých domů s bazény a terasami s ušlechtilou vegetací roste nevole.

Přečtěte si profil poraženého kandidáta Hofera:

PROFIL: Těsně prohrál. Rakouští svobodní ale našli v Hoferovi novou hvězdu

Myšleno prakticky vůči všemu: narušování zaběhaného stylu života, růstu kriminality, prodražování činží, politikům. Čeká se na změnu, na svěží vítr. Ten v očích poloviny voličů právě přišel, byť to ještě o chlup nevyšlo. Druhá půle, která dala hlas Van der Bellenovi mnohdy spíše ze vzdoru vůči Hoferovi než ze sympatií, má pár měsíců na to, aby si „zachování klidu“ užila.

Kancléřsko-prezidentský tandem Heinz-Christian Strache (šéf FPÖ, ročník 1969) a Norbert Hofer (1971) zůstává na obzoru. Do karet hraje oběma jejich nízký věk a jistota, že nespokojenců bude přibývat.

Zejména v konsternované Vídni, kde se pro FPÖ vyslovily dvě třetiny ortodoxních příznivců socialistů a třetina lidí s maturitou. Momentální stav je tudíž jen a pouze oddechovým časem. Nikoli zelenou revolucí, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž potvrzením modrého tažení. Hoferově porážce navzdory.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!