Jan Šindelář: Mediální exhibice dálnici D1 nepomohou | E15.cz

Jan Šindelář: Mediální exhibice dálnici D1 nepomohou

Jan Šindelář: Mediální exhibice dálnici D1 nepomohou
Dálnice D1
• 
ZDROJ: ŘSD

Jan Šindelář

Motoristické léto se letos nese ve znamení rekonstrukce dálnice D1. Hrátky kolem této velké stavební akce se přitom zdají být jako jediné schopné konkurovat v médiích případu zatýkaných a propouštěných poslanců.

Příčin je mnoho, jejich průsečíkem je ovšem cena, kolem níž vypukla skutečná mánie. Stejně jako po nejlevnějších potravinách baží Češi i po nejlevnějších dálnicích. Výsledkem ovšem může být v obou případech nepoživatelný šunt. Stát, který donedávna bez mrknutí oka rozdával na stavbách miliardové sumy za takzvané vícepráce, se přesunul ke druhé zdi. Jediným kritériem je cena a vícepráce se fakticky nepřipouštějí. A když, tak po zdlouhavých procedurách.

Takový přístup ale vyžaduje bezchybnou přípravu stavby ze strany Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Tak, aby firmy do nejmenšího detailu věděly, jak jednotlivé prvky ocenit. Jenže právě příprava byla v posledních letech nejslabší disciplínou ŘSD. Chyby v projektech a další nedbalosti vedly k neúnosnému prodražování děl. A ukazuje se to i na hlavním dálničním tahu, který má být příkladem nového striktního přístupu k vícepracím. Až na místě se zjistilo, že krajnice, k níž se má dálnice rozšiřovat, neunese předpokládanou tíhu. Chybu zřejmě udělal projektant najatý ŘSD.

Hysterie kolem víceprací vedla k tomu, že firma celkem logicky práce zastavila, dokud se nedohodne se státem na dalším postupu. Nemohla riskovat, že s cenou vysoutěženou „na dřeň“ nakonec zaplatí zpevnění krajnice ze svého. Podobný postup připouštějí i firmy z dalších úseků. Výsadek vrcholných úředníků rezortu dopravy přímo na místě byl směšný. Na jedné straně chtějí, aby práce ihned pokračovaly, na druhé straně dosud nedospěli k žádné konkrétní částce za práce navíc, které je nutno provést kvůli jejich chybě.

ŘSD se chlubí, že soutěže srazily ceny staveb někdy až na polovinu cen projektantských. Pozitivní PR překřičí nesmělé hlasy některých odborníků, že za tyto ceny se stavět prostě nedá. I to může být příčinou honu vítězných firem za vícenáklady. Ano, je chybou firem, že na tuto vlnu naskočily a ceny v tendrech podrážejí. ŘSD ale nijak nezjišťuje ekonomickou situaci společností a nežádá, tak jako v minulosti, bankovní garance. A zoufalé firmy dělají zoufalé věci. Pak se nelze divit, že českou dálnici opravuje firma, jejíž matka v Rakousku zkrachovala.

ŘSD se rovněž chlubí, že se u vítězných firem podařilo dojednat prodloužené záruky. Jenže když firma zkrachuje, může si ŘSD prodlouženou záruku strčit za klobouk. Problém zdaleka není černobílý. Nejde o střet zlých firem a hodného státu, případně vychytralých firem a neschopného státu. Jde o to, aby stát dostal za rozumné peníze kvalitní dálnice. Tomu pomůže jen bezchybná příprava stavby a tendru, nikoli ex post mediální exhibice úředníků v reflexních vestách přímo na dálnici.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!