Jana Havligerová: Éra dobrých zpráv z ČEZ končí | E15.cz

Jana Havligerová: Éra dobrých zpráv z ČEZ končí

Jana Havligerová: Éra dobrých zpráv z ČEZ končí
23. ledna 2013 • 08:48
Balkánský kolos, který si vysnilo a urputně budovalo bývalé vedení českého energetického gigantu ČEZ, se kymácí. A znovu se vynořují otázky, zda vůbec kdy stál na pevných základech. V každém případě pád distribuční společnosti v Albánii, v podstatě její vyvlastnění, zatím dává za pravdu spíše těm kritikům, kteří vždy tvrdili, že vláda nemá nad energetickou firmou dostatečnou kontrolu, protože jinak by si ČEZ mohutné zahraniční investice nikdy nemohl dovolit.

Jako problematické se už delší dobu jeví i jiné nákupy, nejen ty albánské. Pokus o koupi uhelného dolu a elektrárny v Bosně skončil tvrdými spory, rumunská odnož ČEZ bojuje s neplatiči a sporům s místním regulátorem se firma nevyhnula ani v Bulharsku. Více než sporný je vstup ČEZ do maďarského petrochemického obra MOL, podnikání se nepovedlo ani v Turecku. Sen o vybudování silného, ba nejsilnějšího středoevropského hráče končí a probuzení z něj nebude levné.

V konečném součtu to nemusí být jen ona pětimiliardová albánská ztráta, kterou si nyní polostátní firma musí zaúčtovat.

Akviziční tažení ČEZ bylo velkolepé. Po jeho odstartování na Balkáně firma postupně v jedenácti zemích investovala skoro osmdesát miliard korun, nenakupovala jenom distribuční společnosti, ale i doly a uhelné elektrárny.

Největší a nejrychlejší růst hodnoty akcií polostátního podniku se datuje do této doby. Návratnost investic sice nebyla nijak závratná, postupně to bylo zhruba kolem čtyřiceti miliard, přesto se hovořilo o úspěchu. Ano, profitoval z něj i stát.

Dodnes se najdou obhájci expanze, kteří jsou přesvědčeni, že bez ní by ČEZ zůstal nevýznamnou lokální společností, zatímco nyní je pevně usazený v evropském povědomí. Takže podle nich, s prominutím, ty prachy za to stály.

Pokud jde o dobrodružství v Albánii, je spravedlivé dodat, že dosud nemá konečný účet. Ve hře je uplatnění záruky u Světové banky. Tu si ČEZ vyjednal před vstupem na tamní trh na ochranu své investice – byl si vědom, že vstupuje řekněme do divočejšího podnikatelského prostředí. Další otevřenou možností je samozřejmě arbitráž. I když arbitráže, jak už se Česko mohlo přesvědčit, jsou jako sázka do loterie.

Energetická skupina ČEZ v uplynulých letech rostla, teď se bude spíše zmenšovat. Doba, kdy z této společnosti přicházely jen samé dobré zprávy, je prostě pryč. A už je také nad slunce jasné, že stát, který je významným vlastníkem energetické firmy, by si měl uvědomit, že ČEZ v roli slepice, která zemi snáší jen samá zlatá vejce, končí. Vedení firmy by teď mělo dát zřetelně najevo, že jeho úlohou je především zabezpečení dodávek elektřiny pro české domácnosti. Pokud možno za přijatelné ceny.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!