Jana Havligerová: Hodně muziky za málo peněz? Těžko | E15.cz

Jana Havligerová: Hodně muziky za málo peněz? Těžko

Jana Havligerová: Hodně muziky za málo peněz? Těžko
Zleva předseda hnutí ANO Andrej Babiš, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vystoupili 25. listopadu v Praze na tiskové konferenci po prvním společném povolebním jednání všech tří stran chystané vládní koalice.
• 
ZDROJ: čtk
21. května 2014 • 07:06
Dokonáno jest, koalice se shodla na podobě služebního zákona. Téměř. Zbývá dořešit ještě takovou drobnost: odměňování. Přesněji řečeno výši ročních odměn náležejících k platům. Stanovení nových mezd už vláda raději rovnou vzdala. Jak politici po straně přiznávají, nejsou schopni „namalovat“ tabulky s novými tarify. Především proto, že pořádně nevědí, kolika lidí se vlastně nová norma dotkne, a už vůbec ne, kdo by v případě nového odměňování nakonec mohl být bit.

Není to ale samozřejmě ohleduplnost k těm, kteří by mohli prodělat, co vede konání koalice. Tarifní platy, třídy pro odměňování a struktura příplatků zůstanou nejspíš na dva roky zabetonované z jiného důvodu. Tím je, úředním jazykem řečeno, rozpočtová neutralita. Služební zákon by hlavně neměl být moc drahý. Stát by zkrátka rád za málo peněz hodně muziky. Což, jak známo, se prakticky vylučuje.

Výjimkou, jíž se koalice ještě hodlá zabývat, jsou zmíněné roční odměny ve státní správě. Podle představ, které vyjednávači sociální demokracie, ANO a lidovců oznámili, by se výše prémií měla pohybovat kolem pětadvaceti až třiceti procent platu. Má to být sice obecné pravidlo, nicméně hojně se o něm hovoří především kvůli úzké vrstvě bílých límečků.

Těch privilegovaných, které si do úřadů osobně přiváděly hlavy rezortů, nebo lidí, jimž post ve státní správě připadl díky politickým zásluhám. Zásadní neuralgický bod to tedy rozhodně není. Opakovat praxi stamilionových odměn by dnes vrcholným šéfům tak jako tak nedovolil prostý pud politické sebezáchovy.

Ovšem jednat se má také o mnohem podstatnější záležitosti. Vymezení okruhu těch, kteří se budou moci účastnit výběrových řízení na místa vedoucích oddělení, či osob, které budou od ledna příštího roku automaticky přijaty do státní služby. Jak široký takový okruh bude, je zcela klíčové. O kvalitě samotné státní služby nerozhodují ani tak ministři a jejich náměstci jako právě lidé pod nimi. Sebelepší zákon sice žádný ideál úředníka nevymodeluje, tím méně zaručí, ale stanovení dobrých kritérií výběru důležité je. Ta nová budou zjevně šitá dost horkou jehlou. Což se, bohužel, nakonec dá říci o všech paragrafech zákona o státní službě.

Nic si nenamlouvejme. Zájem politiků si služební zákon získal především proto, že se o něj zajímá Evropská komise. Pokud by Česko od ledna příštího roku zákon neuvedlo do praxe, Brusel by stopnul tok evropských peněz do země.
Takže po letech letoucích plných obav a nechuti přijmout služební zákon nečekejme žádné „nemožné ihned, zázraky do tří dnů“, i když se někteří experti snaží normu takto představovat. Nakonec budeme ještě rádi, když zjevné, tušené i zatím jen skryté náklady spojené s novými pravidly nepřevýší částky, které státní administrativa dokáže z evropských dotací získat.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!