Jana Havligerová: Přímá volba – otázky místo odpovědí | E15.cz

Jana Havligerová: Přímá volba – otázky místo odpovědí

Jana Havligerová: Přímá volba – otázky místo odpovědí
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk

Jana Havligerová

Tak schválně. Stojí některá z partají působících v parlamentu doopravdy o přímou volbu prezidenta? A má některá z těchto frakcí k dispozici tak silnou osobnost, že by na funkci hlavy státu mohla jednoznačně aspirovat? Hádejte, můžete třikrát.

Anebo ne. Ono je to celkem jasné. Partaje si uvědomují, že pro lid obecný by přímá volba hradního pána byla tučným soustem, které by uměl náležitě ocenit. Zároveň ale vědí, že pokud jde o volbu samu, není to ze stranického pohledu žádná sázka na jistotu. Dokonce ani pro TOP 09 ne, i když její předseda Karel Schwarzenberg patrně je osobou, kterou by velká část veřejnosti mohla přijmout za svou. Dál už jsou ale prognózy více než mlhavé.

Jisté šance by se snad daly připsat i ekonomu Janu Švejnarovi, jehož se chtějí ujmout Věci veřejné. Při poslední volbě hlavy státu ostatně byl Václavu Klausovi důstojným soupeřem. Ale to je asi tak všechno. Přízeň davu je však, jak známo, vrtkavá. A štěstí, s prominutím, někdy sedne i na vola. Což je jedno z velkých úskalí přímé volby.

Dopracovat se k přímé volbě rozhodně není jednoduché. Na změně ústavy v tomto znění se musejí domluvit obě parlamentní komory a Senát momentálně ovládají sociální demokraté. S nimi se, alespoň zatím, nedokázala vládní koalice, jež hraje prim ve sněmovně, domluvit absolutně na ničem. Ani se moc nepokoušela. Takže výsledek včerejšího vrcholného setkání šéfů sněmovních a senátních politických klubů, které na poslední chvíli svolal premiér Petr Nečas, není překvapivý. Nedohodli se.

TOP 09, která má na přímé volbě největší zájem a spolu s Věcmi veřejnými tento bod prosadila do koaliční smlouvy, teď tvrdí, že chvályhodné úsilí vlády hatí socialisté. Jistě, nejsou ochotni kývnout na vládní návrh. Ten předpokládá, že prezidenta přestanou volit partaje, na jeho pravomocích ale přímá volba vůbec nic nezmění. Přitom právě pravomoci hlavy státu jsou už léta, nezávisle na způsobu volby, předmětem mnoha diskuzí.

Například abolice, tedy možnost zastavit trestní stíhání před jeho ukončením. Nebo jmenování členů Bankovní rady ČNB, o němž se prezident nemusí radit vůbec s nikým a nepotřebuje k němu ani souhlas některé komory parlamentu či kontrasignaci premiéra. Tyto debaty nikdy k ničemu nevedly a právě tento fakt možnost přímé volby vždy potopil. Teď tedy podobné požadavky na změnu pravomocí hlavy státu položila na stůl ČSSD.

Otázkou zůstává, zda má cenu volit prezidenta v přímé volbě, pokud se jinak na jeho postavení nic nezmění. A zamyslel se vůbec někdo nad tím, jestli má dál smysl udržovat v chodu horní komoru parlamentu, když bude Senátu odebrána jedna z jeho výsostných pravomocí nad chodem státu?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!