Komentář Bohumila Pečinky: Registr smluv – byznys jako obvykle | E15.cz

Komentář Bohumila Pečinky: Registr smluv – byznys jako obvykle

Bohumil Pečinka

Politická bitva týdne se tentokrát odehraje v Senátu. Ten bude zítra rozhodovat o novele zákona o registru smluv a čekají se kolem toho velké emoce. Celý zákon je plodem protikorupční revoluce a vychází z úvahy, že všechny smlouvy státních, krajských i obecních institucí by měly být zveřejněny na internetu, protože se jedná o nakládání s veřejnými penězi. 

 

U zrodu zákona stálo několik poslanců, a především aktivisté z Rekonstrukce státu, kteří tlačili na některé zákonodárce. Výsledkem byl poslanecký návrh, který legislativním procesem prošel ve zkráceném režimu, a nebyl čas do něj vtělit připomínky různých ministerstev.

Přede dvěma lety zákon prošel ještě bez většího humbuku i proto, že měl odložené sankce za neplnění až do července 2017. Nejtvrdší sankcí je, že nezveřejněná smlouva může být prohlášena za neplatnou od samého počátku. A blížící se hrozba zvedla ze židle některé instituce, které ve sněmovní novele, o níž budou senátoři jednat, prosadily změkčení některých opatření.


Čtěte další komentáře Bohumila Pečinky >>>


Kdo jsou ti nespokojení? V prvé řadě rektoři vysokých škol, kteří poukazují na to, že řada univerzit má speciální smlouvy se zahraničními soukromými firmami na výzkum určitých věcí a je nežádoucí, aby o tom jejich konkurence věděla.

Takže kvůli zákonu jsou údajně v ohrožení smlouvy za stovky milionů korun. Podobně protestují i některé zkušební ústavy nebo velké firmy typu Explosie poukazující na bezpečnost státu v souvislosti s výrobou výbušnin. Případ státního pivovaru Budvar, který se pohybuje v tvrdě tržním prostředí, a proto nechce, aby jeho konkurence viděla do smluv, je dostatečně známý.

Už v původní verzi zákona sice bylo ustanovení, že v případě obchodních tajemství může být příslušná pasáž začerněna. Problém je, že citlivá informace, kterou může zneužít konkurence, je daleko širší pojem než jen obchodní tajemství. Státní a veřejné podniky se proto cítí poškozeny.

Kdo se schová před registrem smluv? Senát chce výjimky omezit

Za pozornost rovněž stojí způsob, jak „svůj“ zákon hájí aktivisté z Rekonstrukce státu. Proti hlavním autorům změkčovacích paragrafů už v létě rozjeli billboardovou kampaň a nyní je otevřeně hanobí na sociálních sítích pod heslem, že chtějí před veřejností zatajovat peníze a informace.

Není bez zajímavosti, že hlavním sponzorem jejich billboardové kampaně je brněnský podnikatel Radim Jančura, pro jehož dopravní byznys je nepochybně příjemné, když se dokáže dostat ke smlouvám krajské a městské konkurence. Vědět, kde a za co nakupuje konkurence a jaký má servis, je neocenitelné pro vyjednávání vlastních podmínek na trhu.

Tento střet zájmů jde ruku v ruce s prosazováním celého zákona o registru smluv, který je v původní podobě v Evropě unikátem. Svatá aliance aktivistů a části byznysu naznačuje, že jde o pokračování podnikání jinými prostředky. Byznys jako obvykle, chtělo by se říct, jen tentokrát zahalený do vznešených řečí o protikorupčním boji.

Autor je komentátorem Reflexu

Neomezený tarif s deseti gigabajty do dvou stovek. Kolik platí operátorům ministerstva

Poslanci osekali registr smluv. Vyklouznou Budvar, Lesy ČR, a další státní i městské firmy


Polemika Nikoly Hořejše: Pět mýtů, které mají utajit hospodaření státu

Zákon, který má zamezit plýtvání penězi státu, dnes zachrání, anebo zařízne Senát.

Nakládání s veřejnými prostředky není v České republice veřejné. Změnit to měl zákon o registru smluv státu. A zítra rozhoduje Senát, jestli se ze zákona vyjme asi 150 miliard. Kritici zákona znovu vypouští řadu mýtů a omylů. Naposledy slaměného strašáka chrabře složil na lopatky renomovaný komentátor Bohumil Pečinka. Zde je několik omylů, kterým i on – snad nevědomě – naletěl:

1. Zveřejňování smluv musí být bez výjimek

Ani náhodou. Zákon o registru smluv má už nyní desítky výjimek, které nikdo nerozporuje. Problém jsou výjimky plošné a nesmyslné. Proč má dostat výjimku například podnik Lesy ČR, když sám prohlašuje, že smlouvy může dál zveřejňovat? Proč má mít výjimku státní pivovar a ne městský pivovar? Desítky takových rozporů ukazují, že výjimky nejsou výsledkem nutnosti, ale panického strachu z vlivu manažerů Čezů, Budvarů, krajských nemocnic či dopravních podniků.

2. Výjimky budou státní a městské firmy chránit

Většina odborníků na informační systémy vám dnes potvrdí, že přístup „čím více tajemství, tím více bezpečí“, fungoval naposledy v minulém století. Dnes se naopak doporučuje, aby se utajovalo jen to, co opravdu nikdo nesmí vidět, a ostatní bylo transparentní, aby každý mohl poukázat na díry, chyby a rizika. Zpráva Bezpečnostní informační služby opakovaně upozorňovala, že veřejné firmy jsou poškozovány hlavně svými manažery a pochybnými smlouvami. Příkladem je nevýhodný prodej servisní firmy ČEZ, kvůli které došlo k odstávce jaderné elektrárny. Ale kdo poslouchá BIS, že?

3. Zákon je unikát a není pořádně připravený

Zákon o registru smluv projednávaly dvě vlády, třikrát se přepisoval, prošel připomínkovým kolečkem pod dohledem ministerstva vnitra, je inspirován fungujícím zákonem na Slovensku, má stejný rozsah jako existující zákon o přístupu k informacím, má roční testovací období, získal od byznysu ocenění Zákon roku 2016, pochválila ho ve výroční zprávě BIS. Ani to ale asi nestačí.

4. Zákon poškozuje státní podniky

Doložen je za testovací rok zatím jediný případ. Budvar ve smlouvě prozradil, že kupuje sklenice k expanzi na Balkán. Jak se později v analýze ukázalo, tuto informaci vůbec nemusel kvůli registru smluv odhalit. Udělal to u jedné smlouvy schválně, aby měl důkaz o apokalypse?

5. Zákon nahrává jednomu člověku – Babišovi nebo Jančurovi

Nejen podle pana Pečinky je zákon beranidlem Babišovy velké protikorupční revoluce, jak nazval pád Nečasovy vlády nedávno Václav Klaus. Pomineme, že platforma Rekonstrukce státu vznikla v roce 2013 především proto, aby zachránila právě protikorupční reformy Nečasova kabinetu. Spousta dalších věcí na této konspirační teorii nesedí. Iniciátorem a neúnavným propagátorem zákona je poslanec z klubu STAN a TOP09, který je zároveň nezdolný kritik současné vlády a ministra Babiše.

Jaký může mít Babiš zájem na tom, aby se zjistilo, kolik stojí EET nebo jak prodává biopaliva státnímu podniku Čepro? Proč se jako první pokusila zákon zaříznout tehdejší náměstkyně ministra vnitra Adriana Krnáčová (ANO) a poslanci ANO se v zákulisí domlouvali s ČSSD na plošných výjimkách ze zákona? Proč podnikatel Jančura nebojuje proti výjimce ze zveřejňování pro České dráhy a smířil se s ní?

Kdyby kritici zákona operovali s fakty, našli by určitě celou řadu chyb. Žádný zákon není dokonalý a to platí dvojnásob o české legislativě. Pokud se ale chytají neověřených informací jen z jedné strany, sami si tím svůj boj proti průhlednosti veřejných prostředků notně podkopávají.

Autor je spolupracovníkem platformy Rekonstrukce státu
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!