Komentář Dušana Šrámka: Hrátky se socialistickým reliktem

18. října 2016 • 07:02

Někteří politici nepolevují ve svém tažení aktivně vstupovat do hospodářských dějů v soukromých firmách, především v důlním průmyslu. Zatím nevyšel pokus ovládnout insolvenční řízení v OKD či dalších těžebních společnostech, a to ani na míru šitým zákonem. Teď na vládě přistál další zákon, tentokrát od ministerstva průmyslu. Podle návrhu by stát měl platit za krachující důlní společnosti zvláštní příspěvky horníkům.

Na to, aby jeden pochopil, jaká perverznost se chystá, je třeba se vrátit až do roku 1987, tedy do dob juchajících šachet a horníků burácejících na prvomájových slavnostech. Tehdy totiž vyšel podivný „zákon o zvláštním příspěvku horníkům“, který měl k dalším havířským benefitům přidat i odškodnění za namáhavou a nezdravou práci. V době, kdy celý stát včetně důlních společností patřil „Všemulidu“, nikdo neřešil, z čí kapsy příspěvek půjde.

Čas oponou trhnul, firmy prošly privatizací, stát prošel reformou sociálních transferů. Ale zákon i s onou podivnou atypickou dávkou zůstal ve sbírce nepozorován trčet jako relikt, aniž by to někoho vzrušovalo. Asi jako latimérie někde na Berounce, dokud do ní někdo nezasekne háček. Leč háčkem se stala insolvence OKD – a ministr Mládek si vzpomněl, že horníci by mohli začít dělat bengál, kdyby na příspěvek nedosáhli kvůli bankrotu svého zaměstnavatele, pročež navrhl, aby na sebe povinnost převzal státní rozpočet.

Mládek chce převzít vyplácení příspěvku horníkům, zákon s úpadkem OKD nepočítal

Scestná je už představa, že bankrot společnosti by neměli odnášet zaměstnanci, kteří v dobách prosperity zároveň pobírali příslušné benefity. Přestože existuje právní nárok horníků na poskytnutí uvedeného příspěvku, nemělo by být úkolem státu tuto povinnost těžební organizace přebírat. Je s podivem, že všechny dosavadní vlády nechaly dojít situaci tak daleko a příslušnou dávku dávno netransformovaly například do nějakého fondu, který by byl striktně oddělen od hospodaření konkrétní firmy.

Stát by výplatou příspěvku přišel v nejhorší variantě až o čtvrt miliardy korun. Zároveň má dojít k uplatnění pohledávek příspěvku v insolvenčním řízení s nadějí na přednostní vypořádání. Ale samo ministerstvo počítá s výtěžností ve výši 30 procent. Přednostní vypořádání zároveň znamená, že o příslušné peníze přijdou ostatní věřitelé, jimž se o to budou krátit jejich pohledávky.

Další propuštění horníci dostanou kompenzace, vláda pomůže i těm z dolu ČSA

Z obecně legislativního hlediska je pak vždycky špatně, když se sociální situace v jednom odvětví, či dokonce v jednom podniku řeší zvláštním zákonem. Proč se nevede diskuze nad transformací tohoto příspěvku, aby byl například poskytován zaměstnancům všech odvětví, kde hrozí újma na zdraví? Nebo aby byl úplně zrušen třeba přeměnou v povinné připojištění ze strany zaměstnavatele? Ministr průmyslu volí raději flikování tak jako mnoho dalších, kteří rádi rozdávají předvolební dárečky. Mládkovi na to voliči neskočili. Teď se uvidí, zda mu na to skočí vláda.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!