Komentář Gregora Martina Papucska: Maďarské bezpečí a emigrace | E15.cz

Komentář Gregora Martina Papucska: Maďarské bezpečí a emigrace

Gregor Martin Papucsek

Po mapě Maďarska se rozlilo ještě více oranžové barvy. Tak nějak by se daly obrazně zhodnotit výsledky nedělních parlamentních voleb. Oranžová je barvou vládní strany Fidesz, která dosáhla historického vítězství jednak tím, že triumfovala potřetí v řadě, a jednak také mírou tohoto vítězství, z nějž s největší pravděpodobností vzejde dvoutřetinová, tedy ústavní parlamentní většina.

O osudu Maďarska je na dlouhá desetiletí rozhodnuto… Alespoň tak to o volební noci v prvním pohnutí řekl premiér Viktor Orbán, když už bylo jasné, že mohutné vítězství jeho strany je nezpochybnitelné. Mimořádná, skoro 70procentní účast měla podle některých předpovědí pomoci opozici, ba dokonce vyměnit dosavadní vládu.

Této hrozby se však zalekl maďarský venkov, navíc opoziční síly nijak zvlášť nezválcovaly ani Budapešť. Opozičním lídrům nezbývá nic jiného, než aby sborem opustili stranické funkce a alespoň na chvíli se stáhli. Ostatně to i činí a je jasné, že rozkol, chaos a bezradnost opozici neminou.

Připomeňme si hlavní téma těchto voleb, o němž rozhodla výlučně Orbánova vláda za pomoci celého státního aparátu, k němuž lze v Maďarsku počítat i média veřejné služby. Tímto výlučným tématem byla migrace. Což je zvláště absurdní i proto, že Orbánova stanoviska v této věci sdílela i komplet opozice. Nikdo nic nenamítal proti plotu na jižních hranicích, proti zuřivému odmítání migrantů a kvót. Někteří pozorovatelé v této souvislosti používali výraz „šílenství“.

A jaké slovo používali mladí, zklamaní voliči poté, co se rozplynul jejich sen o „svržení“ vlády? Kdosi udělal rychloprůzkum frekvence výrazů na sociálních sítích a vyšlo toto: emigrace. Drtivá většina samozřejmě zůstane doma a bude ráda, že ji Orbánova vláda ubrání před migranty, Georgem Sorosem a vším liberálním. Podle politologů blízkých vládě, neboť v Maďarsku je hodně i takových, tyto osudové otázky sjednocují národ, což má vliv i na evropské mocenské poměry.

Komentář Heleny Horské: Rok svobodné koruny – důvod k oslavě?

Visegrádská skupina zůstane pohromadě, zesílí vztahy s Rakouskem, Itálií a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi. Maďarsko poslalo jasný vzkaz bruselské elitě, že tady nebudou žádné kvóty a žádné představy o evropských spojených státech. Nejde ani tak o úprk od unie jako o pokus o vytvoření vlastního bloku v rámci EU.

Jaké bude pokračování této vlády? Hrozivé? Snad nemusíme brát úplně vážně všechno, co zazní v předvolební kampani. V ní Orbán naznačil zúčtování s kadžým, kdo se „provinil proti národu“, mluvilo se o „zavírání“ nepřátelských neziskovek, ať už to znamená cokoli. Jednu jistotu však asi máme – parlament zasedne poprvé koncem dubna a už v květnu může schválit zatím odložený balíček antiimigračních zákonů s názvem Stop Soros…

Hlavně že bude proti komu bojovat, protože boj, zápas proti něčemu či někomu je pro Viktora Orbána živnou půdou. A na Orbánovi celý systém stojí. Svůj regiment si teď jen doplnil a upevnil.

Autor je spolupracovníkem redakce

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!