Komentář Heleny Horské: Rok svobodné koruny – důvod k oslavě? | E15.cz

Komentář Heleny Horské: Rok svobodné koruny – důvod k oslavě?

Komentář Heleny Horské: Rok svobodné koruny – důvod k oslavě?
ČNB
• 
ZDROJ: profimedia

Helena Horská

Jak ten čas letí! Je to už rok, co ČNB ukončila intervenční režim na koruně. Čtvrtek šestého dubna 2017 si většina aktivních hráčů na trhu bude pamatovat ještě dlouho. Ne snad proto, že by výsledkem byly nějaké divoké pohyby koruny. Ale byl to okamžik, na který se strašně dlouho čekalo, přesněji 3,5 roku.

Už v průběhu roku 2016 se nad závazkem stahovala mračna. Ale bankovní rada ČNB se nevídaně pevně (vzhledem k předchozím opakovaným odkladům konce závazku) držela slibu, že intervence proti koruně opustí v průběhu roku 2017.

Jen pro připomenutí – konec závazku ČNB intervenovat proti koruně se od jeho zavedení posouval asi sedmkrát. V prvotní euforii se předpokládalo, že závazek bude trvat jen rok a měsíc do konce roku 2014. Euforie však nevydržela dlouho a nahradila ji prokrastinační strategie opakovaného odsouvání do budoucna. Až v roce 2016 byl slib ukončit závazek vytesán do kamene.

Intervence zafungovaly učebnicově, nedokázali jsme je ale vysvětlit, říká viceguvernér ČNB Hampl

Nakonec rychlý návrat inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli na konci roku 2016 nenechal nikoho na pochybách, že kurzovému závazku brzy odzvoní. Zájem spekulantů o korunu ještě zesílil a ČNB chtě nechtě musela, aby dostála svému závazku, ve velkém skupovat eura, která se k nám hrnula v rostoucích objemech. Výsledkem byl nárůst devizových na 69 procent roční produkce české ekonomiky (přes 3,4 bilionu korun). Účetní ztráta za první rok držby takového megabalíku deviz je již známa: je to 243 miliard korun.

Mohutný nárůst devizových rezerv před koncem závazku lze považovat za nevyhnutelné zlo otevřené komunikace ČNB s trhem. Mohli jsme mít menší devizové rezervy, zato méně stabilní kurz koruny v průběhu a hlavně po ukončení intervencí. Kdyby ČNB nezveřejňovala své představy o konci závazku, hrnulo by se do hry o korunu méně spekulantů. V nevýhodě by ale byly firmy a domácnosti, které by čelily velké nejistotě, co se bude s korunou dít v dalších měsících.

Koruna poskočila vůči euru i dolaru na nejsilnější úroveň za poslední léta

Bankovní rada se už na samém počátku přiklonila ke strategii „otevřenosti“ a poučená z nezdarů při zavádění intervencí jejich konec komunikovala s trhem a občany velmi dobře. Důkazem je i výsledek malé anketky mezi exportéry z druhé poloviny loňského března provedené Raiffeisenbank a Asociací exportérů. Z ní vyplynulo, že více než čtvrtina dotázaných očekávala konec intervencí v dubnu loňského roku.

Čitelná komunikace přispěla k nečekaně hladkému ukončení závazku. Žádné velké výkyvy kurzu koruny v rozsahu mnoha procent se nekonaly. Koruna pozvolna sklouzávala z uměle oslabených výšin zpět k silnějším hodnotám pod 26 korun za euro. I tak si za rok 2017 vysloužila ocenění – stala se druhou nejvýkonnější měnou světa. Přestože se otřepávala ze ztrát z éry intervencí, zachovala si postavení jedné z nejstabilnějších měn v regionu.

Posilování koruny po ukončení intervencí, které potěšilo všechny spotřebitele, ale začalo dělat vrásky na čele exportérům. Ti musejí čelit nejen silnější koruně, ale hlavně rostoucím mzdovým nákladům, které v přepočtu na eura rostou ještě rychleji než v korunách. Vyšší produktivita práce, která v takových případech pomůže, ale tempu růstu mezd nestačí. Dokazuje to i statistika jednotkových nákladů práce, které v Česku rostly v roce 2017 dvakrát rychleji než v Německu. Na umělý doping z dob oslabené koruny a pomalého růstu mzdových nákladů musíme zapomenout. Je nejvyšší čas hledat způsoby, jak růst i s vyššími náklady, především jak zvyšovat přidanou hodnotu.

Autorka je hlavní ekonomkou Raiffeisenbank

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!