Komentář Jany Havligerové: Volby a vyčkávající komunisté | E15.cz

Komentář Jany Havligerové: Volby a vyčkávající komunisté

7. října 2016 • 06:25

Krajské volby poprvé nebudou protestem proti vládě. Mnozí politologové z toho vyvozují tezi, že se po jejich konání na politické scéně mnoho nezmění. Je a není to pravda. Jistě platí, že nebude problém, jestliže současná vládní koalice bude fungovat i v krajích. Novinkou nebude ani případná spolupráce s komunisty, i ta už na krajské úrovni funguje. Pokud ale v krajském plebiscitu absolutní většinu dohromady získají ČSSD, ANO a KSČM, na změny na celostátní úrovni nebudeme dlouho čekat.

Ne že by hnedle padla vláda. Dva vládní rivalové, socialisté a babišovci, nejspíš z příležitostné koketerie s komunisty přejdou k vážným úvahám o podmínkách, za jakých by s nimi bylo možné vládnout. Některé jsou nasnadě. Přinejmenším by bylo nutné odstranit překážky, které možnost vstupu KSČM do vlády zatím brzdí. Pokud jde ČSSD, čeká ji ještě před volbami do Poslanecké sněmovny sjezd. Na něm, jak soudí předseda Sobotka, by strana měla formulovat nový program, protože ten stávající se již v podstatě vyčerpal.

Mimo jiné by to mohlo znamenat právě nový postoj ke spolupráci s komunisty. O takzvaném bohumínském usnesení, které se zjednodušeně vykládá jako zákaz kooperace ČSSD a KSČM na vládní úrovni, se už sice drahnou dobu nemluví, ale oficiálně zrušeno nebylo. Výsledek krajských voleb by diskuzi o něm mohl znovu otevřít. Totéž platí o lustračním zákonu. Debata o tom, zda ho ponechat v platnosti, by se ovšem netýkala jen sociální demokracie.

Komentář Bohumila Pečinky: Kraje a zamotané startovní pole

Už to tady jednou bylo – s příchodem Andreje Babiše do vlády. Pokud by do Strakovy akademie měli vstoupit komunisté předními dveřmi, musela by se dotáhnout do konce diskuze o tom, mají-li události staré 30 a více let ještě nějakou váhu. Takzvaný velký lustrační zákon se totiž netýká jen osob, které si zadaly s StB. Do vybraných funkcí ve státní správě brání vstoupit i bývalým komunistickým funkcionářům nebo příslušníkům Lidových milicí. Vážné úvahy o těsnější spolupráci s KSČM tedy neznamenají jen porovnávání volebních programů. Nemusí přitom jít hned o vládnutí. I kdyby komunisté v příštím volebním období měli vahou svých hlasů například podpořit menšinovou vládu, bude to něco za něco.

Dá se namítnout, že na tyto hypotetické úvahy sedí jako ulité rčení o stahování kalhot a vzdáleném brodu. Jenže ve volbách o výsledku rozhoduje účast. Jsou strany, které mají pevná voličská jádra a při nižší volební účasti získávají víc. V předchozích krajských volbách přišlo k urnám kolem pětatřiceti procent voličů. Komunisté tedy mají své jisté, bude nutné s nimi počítat. Samozřejmě rozhoduje i další číslo a to je součet, který dá povolební většinu. Pokud možno pohodlnou, nikoli jednoho hlasu.

Budoucí mocenské uspořádání krajů tak klidně může být předobrazem toho, co nás čeká, ne že ne. Celostátní politiku ovlivní už jen napětí, které budoucí skládání krajských vlád vyvolá.

I za drobné prohřešky může stát udělat z lidí recidivisty

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!