Komentář Jiřího Schwarze: Evropská dezintegrace. Co k tomu mohou říct Češi a Slováci? | E15.cz

Komentář Jiřího Schwarze: Evropská dezintegrace. Co k tomu mohou říct Češi a Slováci?

Jiří Schwarz

Po britském referendu je bouřlivý průběh plebiscitu v Katalánsku dalším znamením, že integrační procesy v Evropě na bázi Evropské unie po pádu železné opony na konci osmdesátých let 20. století končí. Stále častěji se projevují dezintegrační snahy.

Občané Velké Británie rozhodli o vystoupení z EU a nemusí trvat dlouho, než budou Skotové v referendu znovu hlasovat o vystoupení z Británie, protože chtějí zůstat součástí EU. Podobný scénář nelze vyloučit v Severním Irsku. Rovněž v Belgii rozdělené na francouzsky mluvící Valonsko a holandsky mluvící Flandry je po volbách stále obtížnější sestavit belgickou vládu, když každý z belgických regionů má vlastní vládu a parlament.

V mediálním stínu těchto událostí dochází i k opačným procesům. V zemích bývalé Jugoslávie, které si peklem dělení prošly v devadesátých letech, dochází k rozšiřování a prohlubování vzájemné spolupráce v hospodářské, kulturní i jiných oblastech, což je materiální základ integračních procesů. Slovinsko a Chorvatsko jsou už členy EU a společně s Černou Horou rovněž členy NATO. Nadějně se rozvíjí obnovování spolupráce Srbska s členskými zeměmi bývalé jugoslávské federace.

Komentář Bohumila Pečinky: Volby jako boj o politický režim

Z hlediska aktuálních politických procesů v zemích EU se zkušenost Slovenska a Česka jeví jako unikátní. Hladký kooperativní průběh dělení společného federálního státu a pozitivní společensko-ekonomický rozvoj obou samostatných republik v rámci EU se stal všeobecně uznaným faktem. Česká a slovenská společnost po 25 letech samostatného politického a ekonomického vývoje s korektními vzájemnými vztahy jsou často dávány za příklad hodný následování.

Je zajímavé analyzovat ekonomické a sociální rozdíly v těchto společnostech za období samostatného vývoje a zjišťovat jejich příčiny. Slovensko s horšími výchozími makroekonomickými indikátory se postupně dotahuje na úroveň Česka. Obě ekonomiky se postupně přibližují průměru životní úrovně EU. Strukturálně zůstávají obě ekonomiky dost podobné počínaje významem autoprůmyslu přes poměrně úspěšnou start-upovou ekonomiku s těžištěm v oblasti IT až po stále dominantnější podíl sektoru služeb na HDP.

Volby: Úspěch čekají „bojovníci proti systému“. Vládu ale může sestavit současná koalice

Zásadním rozdílem dle odborného týmu Anglo-American University v Praze, který k vyhodnocení čtvrtstoletí od rozdělení ČSFR připravuje mezinárodní konferenci na letošní 1. prosinec, je slovenské členství v eurozóně oproti zachování vlastní měny v Česku. Tento rozdíl má ekonomické a sociální důsledky, které je nezbytné detailně analyzovat.

Namísto prezentace uspokojení z úspěšného rozdělení společného státu Čechů a Slováků jsme se rozhodli z ekonomického a sociologického hlediska zkoumat důsledky tohoto politického rozhodnutí. Podstatné v současnosti je ukázat, jak tento příklad může, či naopak nemusí být inspirací pro některé evropské země, v nichž velké skupiny obyvatel projevují nespokojenost s vlastním ústavním uspořádáním.

Silné zastoupení zahraničních expertů v týmu, který na konferenci Anglo-American University pracuje, umožní hledat odpovědi na otázky budoucího politického uspořádání Evropy jako unie samostatných států nebo federace států a regionů s omezenější samostatností. S prvky a projevy obojího se lze v EU a v Evropě setkat.

Autor působí na Anglo-American University

Španělská vláda zahájí kroky k obnovení ústavního pořádku v Katalánsku
Británie nám za brexit nabízí jen drobné, stěžuje si Tajani. Chce částku ztrojnásobit

Autor: Jiří Schwarz
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!