Komentář Martina Čabana: Jak se naslouchá hlasu doby | E15.cz

Komentář Martina Čabana: Jak se naslouchá hlasu doby

Komentář Martina Čabana: Jak se naslouchá hlasu doby
Andrej Babiš
• 
ZDROJ: ČTK

Martin Čaban

Byl to rušný rok. Viděli jsme ekonomický rozmach. Rostoucí mzdy. Korunu puštěnou ze řetězu. Růst úrokových sazeb. Prezidenta mávajícího holí na premiéra málem podávajícího demisi. No a potom samozřejmě vrchol celé politické sezony – velkolepé vystoupení Andreje Babiše. Ten byl nejprve vyhozen dveřmi ministerstva financí, načež se po pár měsících s požehnáním třetiny voličů a hlavy státu vrátil hlavním vchodem do Strakovy akademie.

Absolutní Babišova nepřipravenost na standardní převzetí moci byla patrná už před volbami. V předvolebním rozhovoru pro deník E15 dnešní premiér přes naléhání odmítl sdělit jediné jméno potenciálního ministra. Zdůvodňoval to tím, že to voliče nemusí zajímat, ale po volbách se jasně ukázalo, že zkrátka žádná jména připravená, natož předjednaná neměl.

Tento netradiční přístup k přebírání moci se projevil poněkud zmatečným povolebním děním. Takže si Česko poprvé ve své novodobé historii ustavilo sněmovnu a její orgány, aniž tušilo, zda existuje nějaká vládní koalice a opozice. Pak Babiš sestavil vládu, nechal si ji na Hradě jmenovat, sepsal programové prohlášení vlády, načež začal jednat s parlamentními stranami o vládě. A když tato jednání skončila zcela neúspěšně, alespoň naoko se mocně podivil.

Komentář Martina Čabana: Univerzální a zbytečný program

Nejdůležitější politické divadlo letošního roku, tedy hledání nového kabinetu, přesáhne do příštího roku několika dějstvími. Finále dosud neznáme, nicméně začíná být v posledních dnech přece jen trochu předvídatelnější. Vstřícnost vůči hnutí ANO, kterou v sobě náhle objevil úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec, dává tušit, že druhý pokus o sestavení vlády se ponese v duchu menšinové vlády ANO a ČSSD s nějakou formou podpory od komunistů.

Ti se totiž nemohou nabažit situace, v níž s historicky nejhorším volebním výsledkem získávají jednu funkci za druhou. Zcela logickým pokračováním této maximalizace zisku z minimálního výsledku bude snaha přijít výměnou za toleranci menšinové vlády ještě k pár místům v dozorčích a správních radách státních podniků.

Matematicky koalice s ČSSD s podporou KSČM vychází, což je pro Babiše jediné kritérium. Program je sice hezká věc, ale když se na chodníku válí bezmála absolutní moc, může jít klidně stranou. Během volební kampaně a po volbách už Andrej Babiš stihl vyhlásit, že největší programovou shodu má jeho hnutí se Starosty, s Piráty, s ODS i s ČSSD, zatímco s KSČM je o programových shodách jistě možné jednat. Flexibilita je imperativem doby a Babiš naslouchá. Jak sladká bude odměna, to ovšem poznáme až v příštím roce.

Komentář Bohumila Pečinky: Tři země, tři vlády, tři cesty

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!