Komentář Martina Čabana: Poslední hřebík v rakvi staré ČSSD | E15.cz

Komentář Martina Čabana: Poslední hřebík v rakvi staré ČSSD

Martin Čaban

Na závěr uplynulého týdne připadla dvě kulatá výročí. V pátek to bylo přesně 60 let, co zemřel básník Vítězslav Nezval. A v sobotu uběhlo rovných 140 let od chvíle, kdy byla založena česká sociální demokracie. Zatímco gigantu české poezie bylo věnováno mnohem méně pozornosti, než by si zasloužil, nejstarší česká politická strana si v den výročí uspořádala druhou část 40. sjezdu. V Hradci Králové si zvolila řadové místopředsedy a straníci mocnou většinou posvětili postup svého vedení ve vládních jednáních s Andrejem Babišem, z nichž socialisté, jak známo, vycouvali.

Na první pohled nemají obě výročí mnoho společného. Ale vzhledem k průběhu hradeckého sjezdu nebylo možné nevzpomenout na časy, kdy česká levice dokázala verbovat své příznivce jak z řad dělníků a sociálně ohrožených, tak mezi předními intelektuály a literáty. A to i přes výhradu, že zrovna Nezval spojil své jméno především s komunistickou stranou, což jej nepřešlo ani v poválečném období.

I když obnovené české stranictví po roce 1989 vypadalo jinak než to prvorepublikové, zrovna u sociální demokracie byl důraz na rozkročení mezi nízkopříjmové vrstvy a liberální intelektuály dobře patrný. Vztah se nicméně už od éry Miloše Zemana rozpadal a dá se říci, že poslední hřeb do jeho rakve zarazil právě hradecký sjezd v den 140. výročí založení strany.

Jaroslav Foldyna, bezvýhradný obdivovatel prezidenta Miloše Zemana, fanoušek Vladimira Putina a nadšený vítač Nočních vlků, putinovské motorkářské úderky, kandidoval na místopředsedu ČSSD už několikrát. Ale vždy neúspěšně a spíše jako exotický prvek v boji o stranické funkce. Na sobotním výročním sjezdu ovšem uspěl. A to i přesto, anebo možná i proto, že během svých projevů se zcela otevřeně a pohrdlivě vysmíval části delegátů kolem Miroslava Pocheho.

Foldyna: Prezident může jmenovat premiérem i nepolitickou osobnost

Foldynova nenávist ke všemu spojenému s novou progresivní levicí (otázky menšin, lidských práv, rovnosti příležitostí, genderu a podobně) je notoricky známá stejně jako jeho sklony k populistické silácké rétorice jednoduchých řešení. Programově sociální demokracie rezignovala na liberálně levicové voliče už předloni po krajských volbách.

Foldynovou volbou do nejužšího vedení stvrdila strana tuto rozluku také personálně. Levicoví prozápadně a proevropsky orientovaní voliči nejspíš vyhodnotí ČSSD s Foldynou na postu místopředsedy jako nevolitelnou stranu a zůstanou na české politické scéně definitivně na ocet.

Není to zrovna početná skupina, která by jakoukoli stranu nějak vytrhla. Ale pro sociální demokracii byla poměrně lehce dosažitelná i udržitelná. Teď ji ČSSD s konečnou platností hodila přes palubu s představou, že přízeň levicového liberála je přítěží při plavbě za bývalými voliči, které socialistům přetáhli Andrej Babiš a Tomio Okamura. Je to zvláštní představa, která spíše než k tradici propojení dělníků a intelektuálů odkazuje k úsloví o zoufalých lidech, kteří dělávají zoufalé věci.

Babiš: Zeman může sestavením vlády pověřit někoho jiného, akceptuji to
Co bude dál: sedm scénářů, kam se budou ubírat jednání o vládě

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!