Komentář Pavla Sobíška: Kam vede mzdová spirála | E15.cz

Komentář Pavla Sobíška: Kam vede mzdová spirála

Pavel Sobíšek

Když předloni přišel tehdejší guvernér ČNB Miroslav Singer s apelem na zrychlení růstu mezd v české ekonomice, jednalo se o nezvyklý počin ze strany centrálního bankéře. Ti většinou spíše korigují mzdový rozlet odborářů. V tehdejším prostředí slabé poptávky v ekonomice a inflace blízko nuly ale takový apel poskytoval alespoň nějakou šanci na posun inflace blíže k cíli ČNB.

Od začátku roku 2015 se ve vývoji mezd změnilo mnohé a nikdo přesně nezjistí, nakolik přispěl ke změnám právě tehdejší postoj centrální banky. ČNB přišla s prvním impulzem, hlavní roli ale mezitím převzali jiní aktéři. Potřeba prezentovat se alespoň něčím atraktivním přiměla vládu k hraní s kartami, které většinou používají odbory. Ty také záhy pochopily novou hru a vytáhly vysoké trumfy.

Zejména ale začal být trh práce modelován akutním nedostatkem pracovních sil, který se přestal omezovat na určité profese v určitých regionech a nevybíravě zasáhl celou ekonomiku. Půlroční valorizace mezd místo ročních se staly pro některé obory novou normou, zatímco pro velmi nedostatkové profese, například pro řidiče autobusů, stouply tabulkové platy skokově o desítky procent. Promítnutí uvedených trendů do tvrdých čísel na sebe nenechalo dlouho čekat.

Komentář Jany Havligerové: Hlavně se neptejte, kdo to zaplatí

Ustojí česká ekonomika růst průměrné mzdy mezi sedmi a osmi procenty, který se zřejmě bude týkat nejen jednoho kvartálu, ale celého letošního roku? Historie nám jednoznačnou předpověď nedává. Ne že by podobné situace v minulosti nevznikly, vývoj byl ale většinou přerušen nějakým externím šokem. Každopádně nelze mzdové náklady podniků, rostoucí vlivem vyšších mezd a vyšší zaměstnanosti meziročním tempem blízkým devíti procentům, považovat za rovnovážný stav.

Ekonomika totiž nominálně roste sotva o pět procent. Podíl mezd na HDP letos pokoří historický rekord – a jeho protiváhou bude stagnace či nízký růst podnikových zisků. Odborářské heslo „Konec levné práce“ se tedy zřejmě začne skutečně naplňovat. Obrat směrem k růstu nezaměstnanosti přinese určitou úlevu podnikovým personalistům, nebude ale ku prospěchu každému zaměstnanci. A celkově ekonomiku zpomalí.

Nezůstane ovšem u reakce v oblasti HDP a trhu práce. Pozorujeme začátek mzdové spirály a jejím dalším projevem se může stát poptávková inflace v oblasti služeb, které z principu nelze poskytovat ze zahraničí. Mimo to může dojít ke zhoršení obchodní bilance vlivem vyšších spotřebních dovozů reagujících na zvyšující se poptávku domácností.

Komentář Bohumila Doležala: Demokracie a málo demokratů

A ani tím příběh neskončí. Mzdová spirála si brzy najde cestu také do sociálních výdajů. Nezáviděníhodnou pozicí v příští vládě proto bude pozice ministra financí, od nějž se očekává, že najde ve státním rozpočtu prostředky na všechny potřebné účely. Jen na valorizaci důchodů se bude pro rok 2019 hledat kolem 21 miliard, z čehož polovinu částky přidá právě letošní růst mezd.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!