Martin Čaban: ANO se samo neporazí

Martin Čaban: ANO se samo neporazí
2. března 2015 • 08:25
Sněm hnutí ANO byl v první řadě špatnou zprávou pro všechny jeho protivníky. Přes všechny často přefukované náznaky, jichž bylo před víkendem požehnaně, se žádný revoluční klokot uvnitř Babišova politického útvaru nekoná. Přinejmenším žádný, který by velký šéf levou zadní neutlumil.

Zacouvání Martina Stropnického z původně ohlášené kandidatury na prvního místopředsedu a posléze i na řadového místopředsedu se navenek obešlo bez emocí, bez hluku. Souběžný pohyb ministra životního prostředí Richarda Brabce, který původně také chtěl být místopředsedou, poskytl kvalitní průvodní historkou o gentlemanské dohodě, že ministři budou řídit rezorty a nejvyšší vedení strany přenechají jiným. Odměnou bylo oběma pohodlné zvolení do širšího předsednictva. O dvou nejvyšších funkcích bylo rozhodnuto ještě před hlasováním, protože nebyli protikandidáti. Předseda dostal v tajné volbě sto procent hlasů. Sněm zkrátka běžel jako na drátkách, snad s výjimkou škobrtnutí při volbě osmého člena předsednictva. Pokud někdo doufal, že stranické otěže kloužou Andreji Babišovi z rukou, měl by se honem probudit.

Pravda, ještě na žádném stranickém sjezdu se před volbou vedení a během ní nediskutovalo tak málo, přesněji řečeno vůbec. Necelé dvě stovky delegátů zvedaly ruce a házely hlasovací lístky na určená místa. Z té disciplíny mrazí, ale na druhé straně – co čekat? K projevům nějaké stranické nespokojenosti či neposlušnosti není odvaha, ale – a to zejména – ani důvod. Hnutí vrší jeden volební úspěch na druhý, preference rostou, Babišova pozice ve vládě je silná a bez problémů mu projde sebetvrdší výpad proti koaličním partnerům. Hnutí jede na vlně euforie, která v očích delegátů i voličů hravě překryje pověst i minulost Radmily Kleslové stejně jako nevybíravé postupy proti odchylkám od předsedovy linie. Stěží se dá očekávat, že hnutí začne hnít zevnitř tři roky po vzniku a rok a čtvrt po historickém úspěchu. To by ukočíroval i mnohem horší manažer, než je Babiš.

Jinými slovy, po víkendu je jasné, že ANO se samo neporazí, alespoň ne v dohledné budoucnosti. O to, aby se jeho drtivý a znepokojivý nástup zastavil, se musejí postarat jeho političtí soupeři včetně koaličních partnerů. Hlavními slabinami ANO jsou kult osobnosti (pro příležitost sněmu vznikl velký Babišův portrét poskládaný z jeho oblíbených hesel, po volbě vnější plášť budovy, v níž se sněm konal, ozářil světelný nápis Máme předsedu) a ideová neukotvenost. S tím prvním se bojuje těžko, je to spíš dlouhodobé riziko pro samotnou stranu. Ale proti tomu, aby Babiš tak snadno prodával absenci programu a ideologie jako velkou ctnost, se bojovat dá. Je otázkou, zda na to dnes mají klasické strany ještě kredit, schopnosti a sílu, nebo zda spíše podlehnou svůdné myšlence nápodoby Babišovy antipolitiky. Pokud by podlehly, má majitel Agrofertu na dlouhá léta vyhráno.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!