Martin Čaban: Nobelova cena jako odškodnění | E15.cz

Martin Čaban: Nobelova cena jako odškodnění

Martin Čaban: Nobelova cena jako odškodnění
ilustrační foto
• 
ZDROJ: e15
14. října 2013 • 09:30
Martin Čaban
Udělení Nobelovy ceny míru Organizaci pro zákaz chemických zbraní nevyvolává zdaleka tak vášnivé polemiky jako loňské ocenění Evropské unie zmítané dluhovou krizí, vyznamenání novopečeného amerického prezidenta Obamy v roce 2009, Ala Gora v roce 2007 nebo Jásira Arafata v roce 1994.

Přes některé výhrady lze Nobelovu cenu číst prostě jako podporu úsilí OPCW v Sýrii a snahu neformálně posílit mandát tamních inspektorů. To je také v kostce většinový výklad.

Pokud bychom však měli cenu vnímat více zeširoka jako uznání veškeré práce OPCW na poli chemického odzbrojení, což je výklad současného šéfa organizace i Nobelova výboru, pak se cena stává spíše odškodněním za politické znásilnění OPCW, k němuž došlo před více než 11 lety. OPCW tehdy byla v situaci nápadně podobné té dnešní.

Sklady a výrobny zbraní hromadného ničení včetně chemických arzenálů byly hlavním argumentem USA pro plánovanou invazi do Iráku. Tehdejší šéf OPCW Brazilec José Bustani organizaci vedl od jejího vzniku v roce 1997. Přesvědčil desítky zemí světa, aby podepsaly dohodu o zákazu chemických zbraní.

Bustani usiloval o návrat inspektorů do Iráku

Na řadu přišel také Irák a Bustani usiloval o to, aby se po čtyřech letech do země vrátili protichemičtí inspektoři. Jejich přítomnost zřejmě mohla americké invazi zabránit, protože by nakonec pravděpodobně potvrdila to, co se ukázalo pár měsíců po válce – že v Iráku až na pár nefunkčních starých raket žádné nebezpečné chemické arzenály nejsou.

Amerika si však tehdy svou záminku pro válku z ruky vyrazit nenechala a politicky velmi nevybíravým způsobem odstranila v dubnu 2002, necelý rok před invazí, Bustaniho z funkce. Nejdříve administrativa George Bushe pohrozila zastavením financování OPCW, na němž se tehdy USA podílely celou pětinou, a posléze svolala mimořádné zasedání, na němž byl Bustani velmi těsnou většinou za nepřítomnosti řady zemí vyhozen. Brazilec se následně obrátil na Mezinárodní organizaci práce, která jeho odstranění z funkce o rok později označila za nezákonné, ale do funkce už se nevrátil.

Obama sklouzává do stop předchůdce

Jak dopadla americká invaze do Iráku, víme. Že to se Sýrií prozatím dopadlo jinak, má jistě řadu důvodů od rozdílných regionálních souvislostí přes odlišné pozice Ruska a Číny až po jiný pletenec mocenských a obchodních zájmů. Snad je za tím ale částečně i fakt, že jakkoli Obama čím dál více sklouzává do stop svého předchůdce, stále má více soudnosti.

Dostane-li se mezinárodní protichemické organizaci místo politického zneuctění podpory v podobě Nobelovy ceny, lze to brát jako jiskřičku optimismu v temnotě, v níž se Sýrie nachází. Sýrii ani Syřanům to nepomůže, to si v žádném případě nenalhávejme. Alespoň svědomí Západu však snad bude o jednu válku se zcela nečitelnými důsledky čistší.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!