Martin Čaban: Zvýšení daní? Po roce vlády nic moc | E15.cz

Martin Čaban: Zvýšení daní? Po roce vlády nic moc

Martin Čaban: Zvýšení daní? Po roce vlády nic moc
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk
20. července 2011 • 07:15
Martin Čaban
Když strany vládní koalice před pár týdny uzavíraly příměří po sporech o ministerská křesla, bylo jasné, že jde o klasický případ míru až do příští války. Ona příští válka právě začala a kamenem sváru je podle očekávání státní rozpočet a přidružená témata. Ultimáta, dupání a ostré vzájemné napadání ale tentokrát nečekejme.

Především proto, že na to není čas. Rozpočet musí být v září ve sněmovně, jinak reálně hrozí rozpočtové provizorium, což si žádná z vládních stran na triko nevezme. Je v tom kus diplomatického umu ministra financí Miroslava Kalouska, který s nápadem zalátat díry v rozpočtu 19procentní daní z přidané hodnoty přišel natolik na poslední chvíli, že Věci veřejné mají jen minimální manévrovací prostor.

Kalouskovo lišáctví však ztrácí na lesku, uvědomíme-li si, jak vypadala jednání o rozpočtu před rokem a jak vypadají nyní. Připomeňme, že po nástupu „vlády rozpočtové odpovědnosti“ bylo na přípravu letošního rozpočtu pár týdnů. Takže úspory, k nimž se vláda v programu zavázala, bylo třeba provést „tupými škrty“, jak se vyjádřil sám premiér Nečas. K úsporám v dalším roce už měly přispět také rafinované reformní záměry a efektivní provoz státu.

Ministr financí ovšem místo toho na poslední chvíli přichází s razantním zvýšením DPH. Po všem tyjátru, který už vláda kolem této daně předvedla, to není bůhvíjaký šok, ale upřímně – je zvýšení jedné daně intelektuálně o tolik vyspělejší krok než „tupé“ škrty? Nedalo se za rok vládnutí vymyslet něco, co by alespoň vypadalo trošku sofistikovaněji? Účetně to dává smysl. DPH je vděčná daň. Málo podléhá ekonomickému cyklu, výběr je poměrně stabilní. Její zvýšení neohrožuje ekonomický růst tolik, jako je tomu u přímých daní. I když na druhé straně může zvýšení DPH (tedy zdražení) vést ke snížení spotřeby domácností, což je další klacek pod nohy kulhající ekonomiky. Ale pořád menší než zvyšování ceny práce nebo přímých daní.

Politický dojem je ale mizerný. Vláda bude, do velké míry právem, čelit výčitkám zleva, že místo slibované vlády úspor je vládou zdražování. Bude čelit i výčitkám zprava, také vcelku oprávněným, že vláda, jež se tváří jako pravicová, smí zvyšovat jakékoli daně jedině v případě válečného stavu. A politicky neutrální (či lhostejný) hospodský stůl bude podle nálady kombinovat oba tyto přístupy. Pochopení nenajde Kalousek nikde.

Může (a nejspíš bude) tvrdit, že je to úděl reformátora. Jenže to by platilo v případě, že by nějaké kloudné reformy s jasným dopadem na výdajovou stranu rozpočtu byly v dohledu. Nejsou. Místo tupých škrtů přichází řekněme neinvenční zvýšení daní. Co přijde příští rok?

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!