Michal Skořepa: Letní čas má hodnotu minuty práce ročně

Michal Skořepa: Letní čas má hodnotu minuty práce ročně
19. října 2016 • 14:15

Každý z nás je dvakrát ročně nucen si "vychutnat" podivné cvičení v podobě celostátního posunu času: na jaře je jedna noc zničehonic o hodinu kratší, na podzim naopak. 

Samotné posuny času jsou jistě věc nepříjemná. Pokud jsme tedy všichni nuceni tyto posuny podstoupit, je to jistě proto, že to má značné přínosy, nejspíš energetické. Jak si ukážeme, nemá. Posouvání času se používá už dlouho Nejdřív trochu historie. Posouvat čas, a tím dosahovat úspor při svícení a topení, je myšlenka docela stará. Určité časové posuny prováděli už Římané.

S návrhem posouvat hodiny dnešním stylem přišel Benjamin Franklin koncem 18. století. Pomineme-li Kanadu v roce 1908, pak první větší vlna zemí, které se k posouvání času skutečně odhodlaly, přišla právě před sto lety, v roce 1916, tedy uprostřed první světové války.

Motivem tehdy bylo ušetřit větší objem paliv pro válečné účely. Součástí této první vlny byla řada zemí Evropy včetně tehdejšího Rakouska-Uherska, a tudíž i Čech, Moravy a Slezska.

Letní čas se zrušení nedočká, přežije nejméně dalších pět let

Po válce byly časové posuny ve většině zemí zrušeny. Opět byly obnoveny během druhé světové války, pak opět zrušeny. Používání více časů během roku pak bylo a dosud je v různých zemích odlišné. Konkrétně Československo se ke střídání zimního a letního času vrátilo v roce 1979 a v českých zemích se jej držíme dodnes. Režim střídání je dnes sladěný v celé Evropské unii – je na to dokonce zvláštní směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady.

Dopady jsou ve více oblastech Posuny času mají celou řadu dopadů. O jednom už byla řeč: dřívější vstávání od jara do podzimu nám umožňuje využívat dřívější příchod světla ráno, a tím šetřit výdaje na energie používané k topení a svícení. Další příznivý dopad může nastat na večerních silnicích, kde lze díky uměle opožděnému stmívání očekávat méně nehod.

V rozvojových zemích se uvádí i příznivý dopad v podobě snížené pouliční kriminality. Vedle toho existují ale i nepříznivé dopady. Mnozí z nás si na náhlou změnu světelného rytmu špatně zvykají. Totéž údajně pozorují u svých svěřenkyň i mnozí chovatelé krav - zejména co se týče dojivosti. Změny času také způsobují komplikace v koordinaci ekonomických činností (viz narušení jízdních a letových řádů), zejména pokud jde o činnosti přes hranice států, které se k posouvání času stavějí jinak.

Budoucnost energetiky? Z větru by mohla být až pětina elektřiny, tvrdí GWEC

Ve zbytku této poznámky se zaměříme na energetické úspory. Pokusíme se alespoň velmi zhruba odhadnout, jaké úspory plynou z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku. Odhad energetických úspor lze postavit na odborné literatuře Naším výchozím bodem bude nedávno publikovaná práce českého ekonoma Havránka a jeho kolegů.

Prošli existující světovou literaturu na toto téma (zhruba 160 odhadů různých autorů v různých zemích). Jejich klíčové zjištění je vcelku intuitivní: úspora závisí na poloze země na zeměkouli. Úspora je nulová na rovníku, kde je den celý rok stejně dlouhý, a na pólu, kde je po řadu měsíců převážně tma nebo naopak světlo. Úspora je největší v mírném pásmu - tedy právě tam, kde je i Česko.

Konkrétně pro Česko ze zmíněného výzkumu vychází, že použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie zhruba o 0,1 procenta, pokud by hypoteticky bylo možné takto šetřit energii celý rok. Letní čas v Česku ale samozřejmě platí jen část roku - přibližně od začátku dubna do konce října, což představuje zhruba 210 dní.

Úspora za jeden kalendářní rok tedy činí 0,1 % * (210/365), tedy přibližně 6 setin procenta. Abychom získali představu, co si máme o tomto čísle myslet, musíme provést další výpočty. Podle Ročenky Českého statistického úřadu se roční spotřeba elektrické energie v ČR pohybuje v posledních letech v blízkosti 60 milionů MWh. Používání letního času nám tedy každoročně uspoří kolem 60*0,06% = 36 tisíc MWh. Na pražské Středoevropské energetické burze činí cena elektřiny v současnosti kolem 30 eur za MWh. Pokud ušetřené množství elektřiny pro jednoduchost ohodnotíme touto cenou, peněžní hodnota roční úspory elektřiny vychází na bratru 30 milionů Kč.

Posuny času o hodinu, nebo minuta práce navíc?

Z hlediska obvyklého rodinného rozpočtu je 30 milionů Kč závratná cifra. Z hlediska české ekonomiky jde ale o pakatel: je to řádově necelá jedna tisícina procenta českého HDP. Pro lepší pochopení zkusme tento pakatel převést na pracovní dobu. Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle!

Popsaný výpočet je samozřejmě v mnoha ohledech velice zjednodušený, ale snad nám dává aspoň přibližnou představu o úsporách z používání letního času v oblasti elektřiny. Pokud jsou tyto úspory hlavním důvodem pro letní čas, je třeba se ptát, co je menší zlo: posouvat čas o hodinu na jaře jedním směrem a na podzim zase zpátky, nebo zůstat v práci ročně o minutu déle?

Odpověď je asi jasná i pro ty z nás, kteří do práce chodí vysloveně neradi. Dokonce se ani nezdá, že by existovala nějaká silná lobby, která by ze střídání času profitovala. Přesto posouvání času vesele pokračuje. Zachování časových posunů je tedy zřejmě exemplární ukázkou toho, jak se něco, co už ztratilo smysl, ruší těžce jen proto, že to bylo kdysi úředně zavedeno...

Autor je analytik České spořitelny

 

Autor: Michal Skořepa
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!