Milan Slezák: Rusko 20 let poté: jako by puč zvítězil | E15.cz

Milan Slezák: Rusko 20 let poté: jako by puč zvítězil

Milan Slezák: Rusko 20 let poté: jako by puč zvítězil
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČTK/AP
22. srpna 2011 • 07:47
Češi, kteří zažili okupaci v roce 1968, dělají pochopitelnou chybu: 21. srpen si automaticky spojují výhradně s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Přitom je to výroční den také mnoha jiných důležitých událostí. Jedenadvacátého srpna 1969 stříleli Češi do Čechů. V týž den v roce 1940 zemřel na následky atentátu Trockij, v roce 1942 začala bitva o Stalingrad.

A 21. srpna roku 1991 zahynul na úbytě krátkodechý sovětský puč. Zastavme se právě u něj. Už proto, jak dramaticky se musí lišit tehdejší a dnešní hodnocení jeho úspěšnosti. A také proto, že je to událost, která se nás úzce týká.

Co bylo cílem pučistického spolku ze srpna 1991? Zabránit rozpadu Sovětského svazu, uchovat velmocenský charakter státu i jeho ideologii, zastavit politickou liberalizaci. V zájmu těchto cílů se dala dohromady řada vysoce postavených sovětských činitelů včetně viceprezidenta, předsedy vlády, šéfa tajné služby KGB a ministra obrany.

Berlínská zeď zastavila „odliv mozků“ na Západ. Právě před padesáti lety

Převrat selhal nejen proto, že sovětský prezident Gorbačov odmítl s pučisty spolupracovat a že se proti nim účinně postavil ruský prezident Jelcin, jenž byl jednak posilněn alkoholem a jednak měl od Američanů lepší informace o celkové situaci než pučisté. Ztroskotal hlavně proto, že tehdejší Rusové chtěli něco jiného: nechtěli návrat starých časů, chtěli se mít lépe po hmotné stránce, chtěli více svobody. Proto vyšli do ulic, proto stavěli barikády.

Střední Evropa si po 21. srpnu 1991 oddychla. Pokud by pučisté zvítězili, vrátil by se s nimi i přízrak vojenských intervencí, jimiž by si Moskva mohla vynucovat politickou poslušnost v oblastech svého zájmu. A k těm, jak věděl už František Palacký, střed Evropy patří. Neúspěch puče vzbuzoval naděje, že imperiální politika Moskvy, vyjádřená v heslu „Nutno držet a nepouštět“, je navždy mrtvá. A že se Rusku povede gruntovní přeměna.

Těm ovládaným to možná vadí. Podle průzkumů je pro ně ale dnes rozhodující, že po devadesátých letech a tehdejším experimentu s demokracií, pod níž si představují prázdné krámy a rozchvacování společného majetku ruskými oligarchy, se vrátil režim, jemuž rozumějí.

Autor je komentátorem ČRo 1 – Radiožurnál

Autor: Milan Slezák
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!