O osudu Řecka zřejmě rozhodne ulice | E15.cz

O osudu Řecka zřejmě rozhodne ulice

O osudu Řecka zřejmě rozhodne ulice
ilustrační foto
• 
ZDROJ: reuters

Ondřej Houska

Státníci v eurozóně by si měli rychle přečíst životopis bavorského prince Otty. Proč? Otto se ještě jako nezletilý mladík stal v roce 1832 prvním králem nově vzniklého samostatného Řecka. Na trůn byl dosazen z vůle velmocí.

A právě teď eurozóna směřuje k něčemu podobnému: ještě pár záchranných půjček Řecku, a ze země se může stát de facto protektorát věřitelů. Eurozóna spolu s Mezinárodním měnovým fondem stále odmítá připustit restrukturalizaci řeckého dluhu. Namísto toho nabízí další půjčky výměnou za nová úsporná opatření, reformy a privatizaci. Pokud ale řecký parlament tyto požadavky schválí, budou podle výpočtu think tanku Open Europe v roce 2014 vlastnit skoro dvě třetiny řeckého dluhu „oficiální věřitelé“. Tedy země eurozóny, Evropská centrální banka a MMF. Pro evropského daňového poplatníka je to hodně depresivní zpráva. Řecký dluh totiž zůstane neudržitelný. A až Řecko zbankrotuje, zaplatí účet on.

Německo a další země s nejvyššími ratingy ale budou za toto bolestivé držení Řecka nad vodou určitě něco chtít. Pokud situace zajde opravdu daleko, pak budou požadovat, aby řeckou hospodářskou politiku řídili ti, kdo Aténám půjčují. Řecko by tak ztratilo státní suverenitu. Proto ona paralela s Ottou Bavorským.

Zdá se to být málo pravděpodobné? Snad. Řekové na takový transfer pravomocí jen těžko přistoupí. A nestojí o něj pravděpodobně ani ty země, které se chovaly zodpovědněji než Řecko. Ale na druhé straně, jen Řecku půjčovat další a další peníze a věřit, že tentokrát už vše vyjde podle plánu, také není řešením.

Na dilema se státní suverenitou nakonec asi vůbec nedojde. Současné evropské snahy zachránit Řecko totiž mohou zarazit lidé v ulicích. Řecká vláda je už teď velmi křehká a další úspory už nemusí ustát. Ale nejde jen o Řeky. Jak dlouho budou ještě Němci, Nizozemci nebo Finové tolerovat vývoj, který jasně spěje k tomu, že řecké dluhy nakonec zaplatí právě oni?

Vzestup populistických stran v Nizozemsku a Finsku nebo doutnající revolta některých poslanců německého Spolkového sněmu naznačuje, že každá trpělivost má své meze. O politice eurozóny vůči Řecku se tak možná nakonec nerozhodne na summitech v Bruselu, ale v ulicích a v parlamentech v Aténách, Berlíně či Helsinkách.

V Praze tomu všemu budeme spíše přihlížet, náš hlas nemá v této věci valnou váhu. Premiér Petr Nečas snad jako vůbec první vrcholný unijní politik prohlásil, že záchrana Řecka se nepodaří a země bude muset část svého dluhu škrtnout. Má pravdu. Ale to se to mluví, když člověk nemá žádnou odpovědnost, a ať to celé dopadne jakkoli, zaplatí to v první řadě jiní.

Autor je redaktorem ČRo1 – Radiožurnálu

Autor: Ondřej Houska
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!