Pavel Sobíšek: Sazby ČNB: nízké, nižší, nejnižší | E15.cz

Pavel Sobíšek: Sazby ČNB: nízké, nižší, nejnižší

Pavel Sobíšek: Sazby ČNB: nízké, nižší, nejnižší
ilustrační foto
• 
ZDROJ: ČNB

Pavel Sobíšek

Repo sazba ČNB zůstává i po včerejšku beze změny na rekordně nízkých 0,75 procenta. Na 22 měsíců se tak prodlužuje historicky nejdelší období, v němž se repo sazba nezměnila. Vnějšího pozorovatele možná napadne otázka, zda máme v ekonomice tak stabilní podmínky, že nevyžadují od ČNB sebemenší pootočení kormidlem po dobu dvou let či ještě déle. Pohled na makroekonomická data dá na otázku ohledně stabilních podmínek jasnou zamítavou odpověď.

Růst HDP se pohyboval meziročně od více než tří až po pouhých 0,6 procenta. Meziroční inflace vystřelila z úrovně 1,2 procenta na současných 3,7 a ani to zřejmě ještě není vrchol současné vlnky. Vládní politika naočkovala v mezidobí ekonomice šoky v podobě velkolepě rozjetého a následně prudce zastaveného boomu investic do solární energie a do zateplení budov. Během dvou let jsme viděli i dvě úpravy sazeb DPH a zvýšení většiny spotřebních daní. Abychom nezapomněli na vnější podmínky, dolarové ceny ropy nemají daleko ke dvojnásobku hodnot z léta 2010. Ani kurz koruny k euru nelze označit za stabilní.

Nezbývá než se poohlédnout po jiných vysvětleních dlouhodobé nečinnosti ČNB v nastavení ceny peněz. Jednak je možné, že po celou dobu pracovala za ČNB v kýženém směru souhra okolností. Vláda šlapala svou fiskální politikou tu na plyn, tu na brzdu právě v okamžicích, kdy to bylo třeba. K doladění podmínek pak pomohly pohyby kurzu koruny. Takové vysvětlení vyznívá nejpozitivněji, ale neskýtá žádnou záruku stejně šťastné ruky do budoucna.

Druhou možností je, že ČNB dlouhodobým udržováním nízkých úrokových sazeb vyčerpala své zásoby střelného prachu příliš brzy. Nebýt toho, že již v roce 2010 dosedla repo sazba na hodnotu začínající nulou, mohla se ekonomika na přelomu loňského a letošního roku dočkat drobného stimulu v podobě dalšího uvolnění měnových podmínek. Z takového vysvětlení pak do budoucna vyplývá prakticky jednosměrná cesta repo sazby směrem nahoru. Její začátek nemusí být příliš daleko.

Anebo ztrácí měnová politika pro podmínky v ekonomice postupně význam, čehož jsou si centrální bankéři vědomi. Logicky pak dávají přednost nečinnosti před přemírou aktivismu. Skutečně, komerční banky berou v posledních letech osud do svých rukou, aniž by čekaly na signály z ČNB. Výsledkem jsou například rekordně nízké úroky z nových hypoték, zdražení spotřebitelských úvěrů, ale i možnost zhodnocení spořicích účtů obyvatel o dříve nevídaná tři procenta ročně. Že toho finanční trh od ČNB mnoho nečeká ani do budoucna, je vidět z úrokových swapů. Za pět let by podle nich měla být repo sazba sotva o procentní bod výš, než je dnes.

Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!