Petr Bittner: Řecko by mělo zůstat v eurozóně | E15.cz

Petr Bittner: Řecko by mělo zůstat v eurozóně

Petr Bittner: Řecko by mělo zůstat v eurozóně
ilustrační foto
• 

Petr Bittner

I když to může vypadat jako jediné čisté řešení, odchod Řecka z eurozóny by neprospěl nikomu. A nejhůře by to odneslo samotné Řecko. Je pravda, že mu společná měna pomohla zakrývat bobtnající problémy a otevřela mu cestu do stavu, kterého by s vlastní měnou tak lehce nedosáhlo. Ale okamžitý návrat k drachmě by byl ve stávající situaci pro Řecko smrtící.

Chabý vývoz

Bez ohledu na technická úskalí změny měny pod tlakem se ptejme: Co by následovalo? Určitě okamžité oslabení nové měny, podle různých odhadů o 30 až 50 procent. Za normálních okolností je oslabující domácí měna impulzem pro export, a tím pro nastartování ekonomiky.

To ale platí za situace, kdy se měna přizpůsobuje zhoršujícímu se stavu ekonomiky průběžně. Problémem Řecka ovšem je, že si levné financování v rámci eura užívalo příliš dlouho a jeho ekonomika doznala strukturálních změn, které nelze zvrátit ze dne na den. Jednoduše řečeno, Řecko toho moc nevyváží. Jde přibližně o 20 procent HDP, v Česku, pro srovnání, představuje export 75 až 80 procent HDP.

I kdyby v porovnání s ostatními zeměmi Řecko prudce zlevnilo, bude trvat léta, než začne export růst. A ani v segmentech, v nichž má co nabídnout, jako jsou třeba olivy, by se nakonec nemuselo slavit. Evropská komise se už nechala slyšet, že by přílišné oslabení případných nových měn kompenzovala. Jinými slovy, zvažovala by zřejmě zavedení ochranářských opatření – a to proto, že dle právního názoru ECB je vystoupení z eurozóny neslučitelné se setrváním v EU.

Run na banky

Řecko by si po odchodu z měnové unie navíc naplno „užilo“ všechna negativa, která s sebou nese zavedení staronové měny a její oslabení: run na banky, kolaps finančního systému, růst reálného zadlužení. Kolaps finančního systému a (z definice přes noc) vyrovnaný rozpočet by trýznivou recesi, kterou Řecko už zažívá, dále zhoršily. Řecko by pak nejspíš skončilo v depresi ne nepodobné té americké ze třicátých let.

Jenže vítězem by nakonec nebyl ani zbytek měnové unie. Zaprvé není vůbec jisté, že by to Řeckem skončilo. Úplnému rozpadu by se zabránit dalo. Ale Portugalsko a Irsko, možná Itálie a Španělsko by zřejmě zažily run na své banky hnaný obavou, že jsou další na řadě. A ani po uklidnění situace by na tom eurozóna nebyla lépe. Euro by posílilo, což by zhoršilo pozici evropských exportérů na světových trzích. To znamená ohrožení růstu Evropy, která se plouživě snaží vyhrabat z propadu své ekonomiky po finanční krizi.

Bankrot s eurem

Jak by se tedy Evropa měla k Řecku postavit? Vynecháme li politicky naprosto neprůchodné řešení v podobě fiskálního transferu, jeví se jako nejlepší možnost nechat Atény zbankrotovat, ale přitom jim ponechat euro. Evropa by přestala Řekům půjčovat další a další peníze. Ty by místo toho použila na záchranu svých (a řeckých) bank. Pro Řeky by to sice bylo tvrdé řešení, ale jednoduchá cesta už pro ně dnes neexistuje. Odepsali by část dluhu, který je stejně nesplatitelný, a mohli by dostat své finance pod kontrolu.

Evropa i MMF by i tak museli Řecku zkraje finančně pomoci, ale tentokrát způsobem, kterým MMF krachující státy již mnohokrát zachraňoval: výměnou za plnění tvrdých podmínek. Do toho se dnes Řecku nechce. Stále se totiž opájí vírou, že měnová unie krach jednoho ze svých členů nedopustí.

Autor je analytikem České spořitelny

Autor: Petr Bittner
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!