Radek Palata: Egypt – na zklamání je času dost | E15.cz

Radek Palata: Egypt – na zklamání je času dost

Radek Palata: Egypt – na zklamání je času dost
ilustrační foto
• 
ZDROJ: reuters

Radek Palata

Země dolního Nilu, podél nějž se tísní obklopeno pouští 80 milionů lidí, dala svým občanům právo svobodné volby. Po půlstoletí vojenského dirigismu si ho Egypťané vynutili statisícovými demonstracemi, které v únoru svrhly nepotistického prezidenta Husního Mubaraka.

Závěr předvolební kampaně se však rovněž proměnil v masové demonstrace, které svůj hněv obrátily vůči nyní nejmocnějšímu muži Egypta, polnímu maršálovi Muhamadu Husejnu Tantávímu. Ten jako letitý Mubarakův souputník představuje kontinuitu starého mocenského schématu, jemuž dominují ozbrojené síly.

Dvoudenní hlasování, které zahájilo volby do parlamentu rozfázované na několik měsíců, přesto proběhlo v poklidu. Volební účast byla omračující. Jistě i díky tomu, že první fáze voleb probíhala hlavně ve velkých městech od Alexandrie po Káhiru, kde bývá obyvatelstvo politicky nejaktivnější. Výsledky hlasování se však dozvíme až v lednu.

Musíme se tedy zatím spokojit s tím, co Egypťané při volbách svěřili médiím. Zaznívala rozpačitost nad složitostí kandidátních listin, kde se mísili jednotlivci i strany, takže člověk musel mít přesnou představu, koho chce vlastně zvolit. Ovšem předvolební kampaň neměla takovou úroveň, aby si voliči mohli jasný názor udělat.

Z toho, zdá se, nejvíce těžila Strana svobody a spravedlnosti ustavená jako politické křídlo islamistického Muslimského bratrstva. Jeho členové měli vždy pověst nejlépe organizované opoziční síly vůči egyptským autoritářským vládám. Sdílejí také obecně známé hodnoty islámu, takže určitou představu o jejich politickém programu měl v podstatě každý.

I když se islamisté nemusejí stát v Egyptě dominantní silou, příklady předešlých revolučních voleb arabského jara v Tunisku a v Maroku napovídají, že se tak stane. A právě v Egyptě by měli ukázat, kudy dál. Půjde především o řešení sociálně-ekonomických problémů, při němž je v islamisty vkládána důvěra, že budou dbát o solidaritu a pospolitost. Tu v Tunisku a Maroku prokazují také při utváření koalic. K náboženské umírněnosti je budou nutit i další faktory, například utěšeně se rozvíjející turistika, která přináší cenné příjmy a přispívá k řešení všeobecně tíživých problémů s nezaměstnaností. V podobné situaci se nachází i Egypt.
Nenábožensky orientované strany neměly v Egyptě ani jinde dost prostoru ani prostředků ke konsolidaci svého postavení na politické scéně. Neznamená to však, že jejich hlas zanikne. Vzpomeňme na českou porevoluční politiku, která z dnešního pohledu připomíná spíše kuriozitu než smrtelně vážné dění. Proto vyčkejme. Na zklamání a rozčarování je vždycky času dost.

Autor je publicista

Autor: Radek Palata
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!