Radek Palata: Hledání nové stability | E15.cz

Radek Palata: Hledání nové stability

Radek Palata: Hledání nové stability
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk

Radek Palata

Čína si poprvé během „zázračného desetiletí“ stanovila nižší míru ročního růstu svého hrubého domácího produktu, než považuje za nutnou k udržení sociální stability v zemi. Tato psychologická hranice pro říši středu procházející překotnou industrializací je osm procent, nový plán hovoří o růstu HDP 7,5 procenta.

Několik set milionů Číňanů se v posledních letech přesouvá z venkova do měst, aby tam hledali lepší živobytí. Teď se však ukazuje, že jejich budoucnost nemusí být tak světlá, jak se mohlo zdát.

Dvě Indie

Ještě za globální finanční a hospodářské krize, která vypukla v roce 2008, čínské komunistické vedení dělalo vše, aby rychlý růst své ekonomiky udrželo na „standardním“ tempu kolem deseti procent. Možná právě jistota nabytá dlouhodobým růstem zbrzdila nutné reformy a vedla k plýtvání a neproduktivnímu vynakládání prostředků. To se dnes může Číně vymstít.

Čína po osmi letech snížila odhad růstu

Stačí jeden údaj, který vyráží dech. Čínské banky na popud vlády mezi lety 2009 a 2010 zvýšily objem poskytnutých úvěrů o hodnotu odpovídající dvěma bankovním systémům celé Indie, uvedla letošní ročenka The Economist. Velká část peněz směřovala přes místní správy do stavebnictví a rozvoje infrastruktury; tento umělý boom však přirozeně musí někdy skončit. Zdá se, že nyní.

Hlavní čínské exportní trhy, tedy vyspělé země Evropy a Ameriky, mají často dlouhodobě výrazně pasivní obchodní bilance a k tomu je mnohdy tíží zadlužení státních rozpočtů. Dá se proto očekávat, že pokud na export orientovaný růst čínské ekonomiky nezmění své priority, objeví se ve světě izolacionistické tendence. Z ekonomických kruhů lze zaslechnout, že USA, nejsilnější ekonomika světa, už stojí na pokraji éry protekcionismu.

Obama, Romney, Sarkozy

V tomto duchu orientovaná politika prezidenta Baracka Obamy už zaznamenává první výsledky – růst počtu pracovních míst ve výrobním sektoru, k němuž nedocházelo celá desetiletí. Kriticky se k hospodářským praktikám Číny vyjadřuje i nejnadějnější prezidentský kandidát republikánů Mitt Romney, jak ukázal v únorovém článku pro deník Wall Street Journal.

Podobná slova znějí i z Evropy. Kupříkladu francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rámci předvolební kampaně vystoupil s požadavkem, aby se v celé EU upřednostňovali při veřejných zakázkách domácí dodavatelé. Připravenost k radikálním opatřením naznačil také jeden z velkých konkurentů Číny v levné výrobě – Indie. Ta počátkem března oznámila na dobu neurčitou zákaz vývozu své bavlny, jež z valné míry zásobuje čínské textilky zaplavující svět levným oblečením. Indie sama přitom zaznamenává zpomalení svého dosud rychlého růstu a širší míru problémů naznačuje i bezprecedentní sjednocení tamních odborů v celonárodní stávce na konci února.

Nejistý bilion

Z podobných vizí nevládne radost nejen v Pekingu, ale ani mezi evropskými bankéři, kteří do rostoucích asijských ekonomik nainvestovali hodně přes bilion dolarů.

Autor je publicista

Autor: Radek Palata
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!