Radek Palata: Nikoli sovětský, ale eurasijský | E15.cz

Radek Palata: Nikoli sovětský, ale eurasijský

Radek Palata: Nikoli sovětský, ale eurasijský
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Radek Palata

Hospodářský prostor na východ od našich hranic může v blízkých letech dospět ke značným proměnám. Jedná se o země bývalého Sovětského svazu, které nabírají, alespoň z ekonomického hlediska, kurz k obrodě vazeb, jež je k sobě pojily v uplynulém století.

Od 1. ledna oficiálně funguje společný trh Ruska, Kazachstánu a Běloruska v rámci Jednotného ekonomického prostoru. Moskva přichází s ještě širší vizí „Eurasijského ekonomického svazu“.

Svaz a společenství

S myšlenkou přišel Vladimir Putin v obsáhlém článku pro deník Izvestija už loni v říjnu. Jde mu o obnovení jednotného trhu v co možná nejširším prostoru bývalého SSSR s „maximálně liberalizovaným obchodním režimem“. Tento trh se 165 miliony spotřebitelů by měl unifikovat některé zákony, disponovat svobodným pohybem kapitálu, služeb a pracovní síly, tedy i společnou vízovou a migrační politikou. Koordinovat se má i politika daňová a finanční. Předstupněm Eurasijského ekonomického svazu se stává Eurasijské ekonomické společenství, které je de facto rozšířením zmíněného svazku Ruska s Běloruskem a Kazachstánem o Kyrgyzstán a Tádžikistán. Jejich prezidenti se před týdnem sešli v Moskvě s hlavami zatím jen pozorovatelských zemí Arménie, Moldavska a Ukrajiny. Ze summitu vzešla v zásadě shoda na pokračování integrace ve smyslu Putinových eurasijských myšlenek. Ke konkrétním dohodám by se mělo dospět do roku 2015.

Adresát: Ukrajina

Už v říjnu se mínilo, že Putin svůj text „Nový integrační projekt pro Eurasii – budoucnost, která se rodí dnes“ adresoval hlavně Ukrajině vedené proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem.

Ukrajina totiž po oranžové revoluci projevovala prozápadní integrační tendence. Po nástupu Janukovyče se kurz zahraniční politiky Kyjeva rozptýlil. To se projevuje jak žádostmi o urychlení bezcelní zóny s Evropskou unií, tak sbližováním s Ruskem, ale i s Čínou. Bez Ukrajiny přitom bude jakákoli ruská myšlenka eurasijského hospodářského prostoru polovičatá. Na zvláštním jednání Putina s Janukovyčem den po eurasijském summitu ukrajinský prezident podle záznamu protokolu ruské vlády s myšlenkou propojení trhů nakonec souhlasil, i když pouze „úsečně“.

Váhání Ukrajiny nad účastí v postsovětské hospodářské integraci plyne z toho, že může vyvolat značné potíže ve vztazích mezi Kyjevem a Bruselem. Ten dal ještě v únoru najevo, že souběh obou bezcelních zón, tedy Kyjev–EU i Kyjev–Moskva, nepřichází v úvahu.

Na druhé straně ale Německo výrazně propaguje těsné hospodářské vztahy s Ruskem, k čemuž slouží platforma trojky s Polskem. Šéf německé delegace podnikatelů po schůzce s Putinem loni v listopadu prohlásil, že „brzy po vstupu Ruska do Světové obchodní organizace je třeba začít rozhovory o vytvoření evropsko-ruské zóny volného obchodu“.

Zlaté pravidlo

Formování rozmáchlých hospodářských prostorů s sebou přináší také důsledky politické, které ostatně mohou tvořit i prvotní motivaci. Z toho je podezříváno především putinovské Rusko, z nějž má v tomto smyslu jisté obavy jeho blízké i vzdálenější okolí.

V souhrnu by však mělo platit hlavně pravidlo, o němž by mohla Evropa vyprávět: Do obrovského soukolí euroasijských mechanismů lze užívat pouze součástky srovnatelné kvality. Jinak se celé schéma může zhroutit.

Autor je publicista

Autor: Radek Palata
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!