Radek Palata: Osamělá britská loď | E15.cz

Radek Palata: Osamělá britská loď

30. června 2016 • 09:18
Obyvatelé Velké Británie se vyslovili pro opuštění Evropské unie. Jejich odchod bude trvat přibližně dva roky, ale z bezprostředních reakcí vzniká pocit, jako by se měl zítra zbořit svět. Myslím si ale, že naše vcelku upřímné partnerství s Velkou Británií by to nemuselo nijak negativně ovlivnit.

Naopak se domnívám, že by toto partnerství mohlo stát ještě cennějším, ovšem nikoli jako partnerství v rozvracení unie, jak tomu bylo doposud. Spíše jako partnerství se státem, který představuje jedno z jader unie. To by asi byla nejlepší reakce na brexit, a tím i na zjevné vychýlení geopolitické rovnováhy ve prospěch kontinentální Evropy.

Na toto riziko bezprostředně upozorňoval i český prezident Miloš Zeman, ovšem je známa jeho tendence přichylovat se k partnerství s Ruskem, které by i podle jiných našich ústavních činitelů mohlo nahradit Británii jako garanta naší státní suverenity. Nemyslím si ale, že je na místě obava šéfa hradní diplomacie Hynka Kmoníčka, že by s Británií z unie odešla také takzvaná evropská myšlenka.

Nezapomeňme na dějinný vývoj a na fakt, že Evropu dnes fakticky nic nenutí ani neopravňuje podstupovat riziko konfliktů ať přímo válečných nebo hospodářských. Takové konflikty by postrádaly jakoukoli racionalitu.

Jan Stuchlík: Brexit je šance pro nové evropské vizionáře

Proto je třeba být k potenciálně sice perspektivním, ale vcelku v tomto směru iracionálním zástupným partnerům, jako je Rusko, spíše obezřetnými než podbízivými. Totéž se týká Číny, která ráda využívá naší lásky k penězům ke svému vlastnímu prospěchu, tedy v proměnu peněz v mnohem trvalejší hodnoty, například vliv.

Brexit by neměl zviklat ani naši pevnou pozici v euroatlantickem prostoru. Z jednoho zásadního důvodu. Jasně ukázal, že neexistuje žádné druhé, evropské NATO, jak naznačovaly návrhy na zřízení armády EU.

Kde však jistá rizika z brexitu plynou, je sféra hospodářská, která je patrně hlavní příčinou převahy odpůrců unie v britském referendu. To se týká i anglických hospod, londýnských především, které zřejmě těch pár rozhodujících procent vytvořily. Londýn se totiž svým životním standardem velmi odlišuje nejen od valné části Británie, ale i od zbytku samotné Anglie.

Brexit v britské politice navazuje spíše na to horší než to lepší, co bylo. Premiér David Cameron patřil v rámci tradičně imperiální Konzervativní strany k zastáncům pevných vztahů s kontinentální Evropou, což mu výsledek referenda dost zkomplikoval.

Přesto by měla jeho strana dobře zvážit, zda má její říjnový sjezd přijmout Cameronovu rezignaci na funkci premiéra. Ten totiž v současné generaci britských politiků patří mezi výjimečné osobnosti, jakých Británie nemá mnoho. Ovšem pokud imperiální politika v Británii převládá, přinejmenším v hlavách stoupenců brexitu, pak by asi Camerona těžko někdo ke změně rozhodnutí přesvědčil.

Britská loď nyní vyráží do rozbouřených vln dějin osamoceně, ale statečně. Cítí, že na evropském kontinentu jsou naděje naplněny. Proto jí přejme v hledání nových příležitostí hodně štěstí, protože její úspěchy posílí i ostatní Evropany. Těžko by přece jenom i nyní kohokoli napadlo, že Británie není Evropa. Ale leckoho už možná napadá, že Evropská unie nemusí být totéž jako Evropa.

Autor je publicista

Autor: Radek Palata
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!