Radek Palata: Ropa už nikdy nebude levná | E15.cz

Radek Palata: Ropa už nikdy nebude levná

Radek Palata: Ropa už nikdy nebude levná
ilustrační foto
• 
7. září 2011 • 08:05
V příjemných subtropech černomořského města Soči byla na konci srpna podepsána dohoda, jež do značné míry ovlivňuje využití energetických zdrojů Ruska v méně příjemných oblastech za polárním kruhem. Za přítomnosti ruského premiéra Putina dospěly ruská státní ropná společnost Rosněfť a americký Exxon Mobil k partnerství v projektu rozvoje těžby ropy a plynu v Karském moři.

Další zákazníci

Naznačuje to, že s ubývajícím zaledněním v Arktidě se již rozběhl závod o využití nerostného bohatství, které se pod tamním ledem skrývá. Odhaduje se, že v arktických oblastech Země leží až čtvrtina dosud neprozkoumaných ložisek ropy a plynu. Také v Karském moři se předpokládají mohutné zdroje těchto surovin.

Neví se ale nic přesného. Navíc technika těžby v tak extrémních podmínkách vznáší mnoho otázek. Hrozí zde zničující ekologické katastrofy. Stopy působení člověka dokáže příroda v mrazivé Arktidě zahlazovat podobně pomalu jako stopy Neila Armstronga na Měsíci.

Pro Evropu americko-ruská dohoda ze Soči, pojednávající o rozvoji těžby ropy a plynu nejen v Karském moři a dalších sibiřských oblastech, ale i v moři Černém, znamená, že už ztrácí postavení takřka výsostného zákazníka. Vedle USA se zde o svůj podíl s novým sibiřským ropovodem hlásí také Čína, ve Střední Asii zase Indie.

Exxon a Rosněfť podepsaly dohodu o strategické spolupráci

Dál a hlouběji

Z globálního pohledu pak rozvoj těžby ropy v tak složitých podmínkách, jaké u Karského moře panují, signalizuje, že černé zlato už nikdy nebude levné. Pro nejbližší léta zatím nic nenapovídá, že by se ceny výrazně vychýlily z předpokládaných 70 či 80 dolarů za barel. Výkyvy lze čekat pouze během krizí v oblastech produkce či přepravy. Na cenovou úroveň kolem 25 dolarů z počátku století však můžeme zapomenout.

Do budoucna lze růst ceny ropy předpokládat takřka s jistotou – vzhledem ke spotřebě, klesajícím zásobám a jejich obtížnější dostupnosti. Dnes růst globální spotřeby ropy i kvůli hospodářskému zpomalení dosahuje jednoho či dvou procent, což zatím stíhá pokrýt zvyšování produkce. V poslední dekádě k němu docházelo hlavně v zemích OPEC a bývalého SSSR.

Ropa na dně moří láká také v místech s největší spotřebou, u atlantského a tichomořského pobřeží USA a ve Středomoří. Představa havárií, k jakým došlo na hlubinných vrtech u Austrálie či v Mexickém zálivu, však využití těchto ložisek brzdí.

Nástup Afriky

Mezi ropnými producenty bude v blízké době růst také důležitost Afriky, kde dochází k rozvoji nové těžby například v Ugandě a Ghaně. Velký zájem na sebe poutají i Angola a oblast Sahelu.

Kdy svět dospěje k vrcholu produkce ropy, po němž už bude následovat jen pokles, nelze přesně předpovědět. Informace o ropných rezervách jsou příliš mlhavé – například odhad zásob ve Venezuele se nedávno zdvojnásobil. Totéž platí o představách, čím ropu nahrazovat. Podle studie UK Energy Research Centre konvenční produkce ropy dospěje k zenitu někdy kolem roku 2020. Je tedy nejvyšší čas přemýšlet, kudy dál.

Autor je publicista

Autor: Radek Palata
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!