Tereza Zavadilová: Kde jsou zlaté české ručičky? | E15.cz

Tereza Zavadilová: Kde jsou zlaté české ručičky?

Tereza Zavadilová: Kde jsou zlaté české ručičky?
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Martin Siebert, Euro
24. srpna 2015 • 09:16
Vláda minulý týden odsouhlasila zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Krok vyvolal kritiku podnikatelů i mnoha ekonomů. Podnikatelé tvrdí, že se jim zvýší mzdové náklady a odvody. Vláda a odbory říkají, že Česko má minimální mzdu pod hranicí chudoby. Jádro sporu nemá cenu soudit, každá ze stran má vlastní pravdu.

Otázka minimální mzdy ovšem dobře ilustruje jistou paradoxní situaci, ve které se český pracovní trh ocitá. Ekonomové – a často titíž, kteří nyní růst minimální mzdy kritizují – letos pravidelně apelují, ať se Češi nebojí říci si o zvýšení platu.

Logiku to má. Mzdy rostou dvakrát pomaleji než ekonomika. Navíc tahounem růstu mezd je nepodnikatelská sféra. Ze státu je vlivem mezd i nepoměrně větší ochrany zaměstnanců nejatraktivnější zaměstnavatel na trhu. Nic nového. Již začátkem dvacátého století si bankéř Jaroslav Preiss povzdechl, že Češi na rozdíl od podnikavých Němců a Židů milují „kariéru uniformy“, tedy jistotu státem placené kancelářské práce.

Vládní kompromis: minimální mzda stoupne o 700 korun

Postavení zaměstnanců ve státní a nestátní sféře přímo odráží síla jejich politické reprezentace. Za zaměstnance na tripartitě vyjednávají odbory. V nich mají nejsilnější hlas odbory příspěvkových organizací a průmyslové svazy sdružující silné odbory velkých firem. Jenže současný trh práce tomuto konzervativně korporativistickému pojetí dávno neodpovídá. Stejně jako pozici zaměstnance a zaměstnavatele dávno nereprezentuje obrázek dělníka žmoulajícího čepici před vypaseným továrníkem.

Říci si o vyšší mzdu není problém sebevědomí. Kdo je současný šéf? Člověk, na něhož jeho nadřízený či majitel firmy neustále tlačí kvůli snižování nákladů, často nehledě na skutečné výsledky firmy. Jeho vlastní plat či existence je na tyto úspory navázaná. Pokud je šéf majitelem, tlačí na něj jeho dejme tomu německý odběratel, který chce nejlevnější zboží. Kdo je současný dělník? Nejen v regionech to je často člověk pracující na hraně důstojnosti v obchodních řetězcích, montovnách či call centrech, zaměstnán pod rotující smlouvou na dobu určitou. Nebo rovnou agenturní zaměstnanec.

V médiích teď proběhlo „odhalení“ praktik v globálním technologickém obru Amazon. Ano, v té firmě, která nedávno v kampani hrdě lákala Čechy na práci za podprůměrnou mzdu. V Amazonu pracují v nedůstojných podmínkách i bílé límečky. Mnoho z těchto trendů lze určitě najít i v českých korporacích. Tam, kde si lidé drží výhodu aspoň lehce nadprůměrné mzdy.

Firmy si stále častěji stěžují, že kvalifikace Čechů neodpovídá potřebám současného byznysu. Proto zde těží hlavně z levné pracovní síly a za mozky a ručičkama se chodí jinam. Jistě, touto optikou je pak zvýšení minimální mzdy špatně. Poslouží jen k vylepšení statistiky růstu mezd. Odbory a politici by svůj přístup k zastupování zájmů zaměstnanců měli aktualizovat. Lidé si totiž už svou frustraci z neuspokojivých podmínek v práci začínají vybíjet.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!