Vánoční nadílka Evropské centrální banky | E15.cz

Vánoční nadílka Evropské centrální banky

Vánoční nadílka Evropské centrální banky
ilustrační foto
• 
ZDROJ: čtk
23. prosince 2011 • 06:53
David Marek
Vánoce v Evropské centrální bance přišly o několik dní dříve. ECB nadělila 523 evropským bankám 489 miliard eur ve formě tříleté půjčky (přesněji řečeno jde o repo operaci). Menším dárečkem je 30 miliard eur na tři měsíce a 169 miliard eur na týden. Poněkud stranou pozornosti zůstala půjčka 33 miliard dolarů, které ECB poskytla bankám na dva týdny.

Aby toho nebylo málo, ECB zároveň rozšířila okruh cenných papírů přijímaných jako zástava v repo operacích. To vše nadělil Ježíšek z Frankfurtu během posledního týdne. ECB bude nadělovat i před Velikonocemi, na konci února bude znovu nabízet neomezený objem tříletých půjček.

Zájem o nabízené peníze předčil veškerá očekávání. Evropské banky se snaží do svých bilancí dostat tolik likvidity, kolik je jen možné. ECB nabídkou dolarové likvidity a tříleté eurové likvidity úspěšně bojuje proti dalšímu zamrzání mezibankovního trhu a proti riziku, že v Evropě „vyhladoví“ nějaká systémově důležitá banka podobně, jako se to před třemi roky v USA přihodilo Lehman Brothers.

Zároveň se objevily úvahy, zda by záplava peněz z ECB nemohla pomoci také vládám evropských zemí tím, že by část z nich mohly banky investovat na trzích se státními dluhopisy. ECB nemá valnou chuť rozšiřovat své nákupy italských a španělských bondů, ale poskytnutí velkých peněz bankám by podle této úvahy mohlo přímé intervence suplovat.
Inu, nestalo se.

Výnos desetiletého španělského státního dluhopisu stoupl v den, kdy ECB nadělovala, o 20 bazických bodů, italského o 18 bodů. V tomto kontextu se může zdát matoucí úspěch aukcí krátkodobých evropských emisí. Vysvětlením však není zmírnění obav z kreditního rizika, ale přesun investorů od delších ke kratším splatnostem, což je dobře vidět na výnosové křivce italských dluhopisů.

Důvodem, proč dodávka peněz od ECB do bankovního sektoru neřeší situaci na fiskální frontě, jsou požadavky na posílení kapitálové přiměřenosti bank. Podle čerstvého zátěžového testu Evropského orgánu pro bankovnictví potřebují banky v EU doplnit kapitál o 115 miliard eur. A to od předchozího zátěžového testu v polovině roku muselo dojít k úpravě metodiky, jinak by vyšlo číslo ještě dvakrát až třikrát vyšší. Není divu, že za této situace se banky nijak nepohrnou do nákupů státních dluhopisů zemí ohrožených dluhovou krizí. Stejně tak se nepohrnou do úvěrů pro firmy a domácnosti. Dluhový kapitál nemůže nahradit vlastní kapitál bank.

A co tedy dělají banky s penězi, které si od ECB půjčují? Ukládají si je zpět u ECB. Rozvaha Evropské centrální banky tak solidně bobtná, v ekonomice má ale jen omezený vliv.

Autor je hlavním ekonomem Patria Finance

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!