Aleš Borovan: ČT nepotřebuje vyšší poplatky | E15.cz

Aleš Borovan: ČT nepotřebuje vyšší poplatky

Aleš Borovan: ČT nepotřebuje vyšší poplatky
Česká televize
• 
ZDROJ: E15

Aleš Borovan

Veliká a mocná je síla Kavčích hor. Tato parafráze z filmu Údolí včel asi nejlépe vysvětluje posun, který za poslední dva roky absolvoval televizní manažer Petr Dvořák, nyní šéf České televize. Ještě na Nově se vytrvale strefoval do plýtvání v ČT, nyní si pohrává s myšlenkou zvýšení koncesionářských poplatků; nový marketingový termín zní „indexace poplatků“.

Poprvé tento nápad nahlas nadhodil před měsícem v rozhovoru pro Hospodářské noviny, pozornější čtenáři si ovšem všimli, že jej roztomile nenápadně naznačil již ve svém kandidátském projektu. Nechme stranou ideologickou debatu, zda je dobré zvyšovat zátěž daňových poplatníků. Podívejme se na problém z ekonomického hlediska.

Program ČT jako produkt (nic jiného to není) dlouhodobě vykazuje klesající kvalitu. Seriály, dramatická tvorba, magazíny ČT jsou symbolem bezbarvosti a průměrnosti. Je poctivé přiznat, že změny na tomto poli se odehrávají v řádu roků a nový Dvořákův tým v programové oblasti již přišel s prvními přísliby lepších zítřků (třeba Sedláčkovo a Kosatíkovo České století). Jenže pak je tu zpravodajství s absencí vlastních zpráv, bezzubé Otázky Václava Moravce s občas nepřipraveným moderátorem nebo katastrofální publicistika (před 14 dny Reportéři ČT objevili, že se na internetu lže). A ruka, která by sáhla pro větší peníz, se hned zarazí.

Posvátná kráva

První důvod, který Dvořák uvádí pro nárůst poplatků, je zvyšování nutných výdajů: plateb za elektřinu, vodu, plyn a tak dále. Zapomíná však dodat, že právě zde, konkrétně v personální oblasti, má televize obrovskou rezervu. Šéf Kavek na podzim 2011 propásl neopakovatelnou příležitost, kdy mohl propustit asi 30 nepotřebných procent z 2800 zaměstnanců ČT. Mocné televizní odbory byly tehdy dezorientované novými mocenskými poměry po ředitelských volbách. Do obvyklého bojovného stavu hájícího vše staré se probraly de facto až nyní, kdy od Dvořáka dostaly mocný kopanec ve formě nového loga televize.

Dále tu je plýtvání ve sféře nákupů techniky či vybavení. Finančnímu řediteli Milanu Cimirotovi vstávaly vlasy hrůzou, když do ruky dostal útraty některých útvarů na konci roku. Vyrovnaný rozpočet, posvátná kráva ČT, je hezká věc, po vzoru dalších rozpočtových organizací však v závěru roku svádí k nákupu hloupostí – zbývající peníze totiž nejsou důvodem k pochvale, ale k seškrtání rozpočtu na další rok.

Druhým důvodem má být zvýšení odvodů na DPH kvůli omezení prodeje reklamy. Jenomže při pohledu na detailní rozpočet pro rok 2012 je jasné, že i tady zdůvodnění kulhá. Položka DPH bez nároku na odpočet pro letošek činí 540 milionů korun. Tedy o 30 milionů méně než loni, kdy omezení reklamy ještě plně neplatilo. Férové je říci, že tento pokles je dán hlavně snížením provozních nákladů.

Krizový manažer

Českou televizi tedy lze popsat jako předražený produkt s klesající kvalitou. Je evidentní, že zvýšení poplatků za této situace nikam nepovede. Nejprve je nutné instituci radikálně přebudovat a nastartovat debatu, zda ji opravdu potřebujeme takhle velkou.

Nehledě na to, že látání problémů ČT přiléváním peněz není jen klasickým socialistickým nesmyslem, ale i nepochopením Dvořákovy mise. Ten nebyl na Kavčí hory přijat jako další šíbr Janečkova typu, ale jako krizový manažer, který provede nutné řezy. Ostatně, jak sám říkal v dresu CME: Se sedmi miliardami (stávající rozpočet ČT) se dělá televize jedna radost.

Autor: Aleš Borovan
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!